Článek
Štefan Svitek se narodil roku 1960 v obci Podbrezová a jeho dětství bylo všechno, jen ne harmonické. Matka se o něj příliš nezajímala a otec, který byl agresivní alkoholik, se dá jen těžko považovat za vhodný vzor pro mladého chlapce.
Podle toho to se Štefanem také vypadalo. Ještě v pubertě začal pít alkohol, kouřit a vyhledávat různé milenky. Brzy ale zjistil, že mu ženy nic neříkají a místo toho ho přitahují zvířata a násilí. Mnoho zvířat tak týral zcela otřesným způsobem a dokonce rád ubližoval také sám sobě.
Již tehdy bylo jasné, že to s mladíkem nedopadne dobře. Kvůli svým mnoha deliktům byl totiž málem častěji v nejrůznějších nápravných zařízeních, než na svobodě. Dopustil se loupení, vydírání a dokonce i znásilnění. K poslednímu jmenovanému skutku navíc došlo v době, kdy mu bylo jen šestnáct let.
Kriminálník Svitek si našel partnerku
Navzdory tomu, že byl v širokém okolí brzy známá firma, se mu podařilo najít si přítelkyni. Mária byla svobodná matka dvouleté Anny a brzy po seznámení se Štefanem porodila jejich společnou dceru Elenu. Nebohá žena pravděpodobně vůbec netušila, do čeho se pouští, když si s mladým mužem s pochybnou minulostí začala.
Soužití Štefana a Márie nebylo vůbec idylické. Dvojice se často hádala a Svitek, který po vzoru svého otce holdoval alkoholu a pro ránu nešel vůbec daleko, se ke své družce nechoval vůbec hezky. Úplně stejně to ostatně proběhlo také osudného dne, kdy v jejich domácnosti došlo k tragédii.
Říjnový den roku 1987 začal jako každý jiný, nakonec ale skončil masakrem. Tehdy sedmadvacetiletý Svitek začal pít už ve čtyři hodiny odpoledne a poté, co postupně obešel několik hospod, byl už zpitý pod obraz. V tomto stavu se také dostavil domů a velmi ho popudilo, když nenašel ani svou těhotnou partnerku, ani jednu z dcer.
Alkohol v něm probudil zuřivost
Plný opileckého odhodlání se je vydal hledat a brzy zjistil, že se před ním celá rodina ukrývá v kůlně. Mária věděla, že s opilým se nemá smysl vůbec bavit a je lepší mu jít z cesty, proto mu odmítla otevřít dveře. To ale Štefana neodradilo a pomocí sekery se vlámal dovnitř. Svou ženu zahrnul sprškou nadávek a výčitek, ona mu ale ani tak nevěnovala pozornost.
V tu chvíli se mu zatmělo před očima a protože stále ještě v ruce držel sekeru, rozhodl se na nebohou Máriu zaútočit. Během zápasu se bohužel probudily obě dcery, a tak Svitek zaútočil i na ně. Popisovat, k jakým hrůzám v domě došlo, se snad ani nehodí. V každém případě na konci Štefanova záchvatu zuřivosti ležely na zemi dvě mrtvé děti a jedna těhotná žena.
Jak už bylo ale zmíněno, Štefan Svitek byl sadista. Proto mu nejprve jeho skutek přinesl pouze samé příjemné pocity. Později, když z něj euforie vyprchala, si ale uvědomil, co provedl a dostal strach. Pokusil se proto zbavit některých důkazů. Několik následujících dní se raději skrýval, poté už ale výčitky svědomí nedokázal unést. Vyrazil proto rovnou na nejbližší policejní stanici a sám se udal.
Bylo mu úplně jedno, jak ho potrestají
Nejpíš nepřekvapí, že putoval rovnou do vazby. Následně byl souzen v Banské Bystrici, kde se soudce nad jeho dalším osudem nemusel příliš dlouho zamýšlet. Příšerná trojnásobná vražda otřásla celou porotou a znalci z oblasti psychiatrie navíc dospěli k závěru, že neexistuje žádná možnost, aby se takto závažně narušený člověk mohl někdy napravit.
On sám zůstával v průběhu celého procesu pozoruhodně netečným. Nezdálo se, že by projevil jakoukoliv lítost. V jednom z dopisů z vězení například uvedl: „Teď se mě ptají, jaký trest bych si zasloužil a jaký čekám. Je mi úplně jedno, jestli mi dají provaz, výkon trestu nebo psychiatrii. Jen ať mě zbaví těch mých hloupých nápadů a myšlenek, které mě už roky pronásledují,“ napsal.
Jediná možnost, která po důkladném projednání jeho činů zbývala, byl nejvyšší trest. K tomu také došlo, a to konkrétně 8. června roku 1989 v Bratislavě. Štefan Svitek vešel do dějin nejen svou brutalitou, ale také tím, že se stal vůbec posledním popraveným na území tehdejšího Československa.
Zdroje:
