Článek
Než se v Anglii dostala na trůn královna Viktorie, byla mezi ženami velmi populární rudá rtěnka a bíle napudrovaný obličej. Nové panovnici se ale tato móda vůbec nezamlouvala. Prohlašovala, že takto se zdobí jen ženy, které se živí nejstarším řemeslem.
Protože její slovo mělo velkou váhu, dokázalo zcela změnit dobové módní trendy. Ženy se sice i nadále zdobily a pečovaly o sebe, ale novým cílem bylo vypadat tak, aby měl pozorovatel dojem, že veškerý půvab je dílem přírody.
Ve skutečnosti ale dámy neváhaly podstoupit všelijaké procedury, které v řadě případů neměly daleko do mučení. Kromě toho, že zdaleka ne všechny byly funkční, byly v první řadě velmi nebezpečné.
Nejpřitažlivější žena byla ta nad hrobem
Viktoriánská společnost byla zvláštním způsobem fascinovaná smrtí. Z dnešního pohledu zcela nepochopitelně byly proto považovány za atraktivní ženy, které vypadaly nemocně nebo rovnou jako mrtvoly. Od toho se také odvíjela řada trendů.
Jedním z největších byla touha po co nejsvětlejší pokožce. To se týkalo zvlášť bohatších žen, které tak chtěly dát najevo, že si mohou dovolit nepracovat celý den na horkém slunci.
Ideálem byla pleť tak bílá, že skrze ní budou prosvítat žíly. K tomu sloužil opravdu šílený postup. Na listy salátu bylo třeba aplikovat opium. Následně se list jako pleťová maska přikládal na noc na obličej. Po probuzení bylo ještě nutné opláchnout si tvář čpavkem.
Kosmetika s arsenem se prodávala i přesto, že o toxicitě se vědělo.
Natíraly se arsenem, i když věděly, že je jedovatý
Kosmetické přípravky určené k omlazení pleti a odstranění pih velmi často obsahovaly arsen, který je nejen prudce jedovatý, ale může způsobovat také závislost. Nejděsivější na tom je ovšem to, že již tenkrát byl tento fakt dobře znám. Touha po kráse ale byla silnější, než pud sebezáchovy.
V tuto historickou etapu poměrně mnoho lidí umíralo na tuberkulózu. Autorka módních článků Susan D. Powers, která publikovala v magazínu Harper's Bazaar, zastávala názor, že nejkrásnější pleť mají právě ženy, které trpí raným stádiem zmíněné choroby.
Vykašlávání krve považovala za známku čištění organismu, a tak svým čtenářkám doporučovala drastické očistné kúry. Představit si je můžeme jako dnešní detox, jen o poznání škodlivější. Především bylo nutné jíst jen tolik, aby tělo zvládlo fungovat, ale zůstávalo slabé a podvyživené.
K snídani byla povolena hrst jahod, k obědu půl pomeranče a k večeři třešně. Pokud byste to opravdu nemohli vydržet, směli jste se napít drůbežího vývaru. V případě, že vás zaráží pomeranč ve viktoriánské Anglii, existuje jednoduché vysvětlení. Harper’s Bazaar byl totiž časopis, který se dovážel z Ameriky.
Tasemnicová dieta měla zaručit štíhlou linii
Ve viktoriánské Anglii byl také hitem vosí pas. K tomu také sloužily těsně utažené korzety. To ale ženám nestačilo, a tak se stejně jako dnes snažily být co nejvíce štíhlé. Jednou z nesmírně oblíbených diet byla ta tasemnicová.
Dotyčná dáma zkrátka úmyslně spolkla vajíčko tasemnice a ta se v jejích útrobách již postarala o zbytek. Jakmile se ženě zdálo, že je již dostatečně štíhlá, zbývalo již jen zbavit se parazita.
Již tehdy sice existovaly léky, které mohly tasemnici zlikvidovat a vypudit z těla, objevovaly se ale mnohem šílenější metody. Věřilo se například, že pokud se posadíte před mísu mléka s otevřenými ústy, tasemnice dostane na mléko chuť a sama vyleze. I kdyby to byla pravda, nejspíš by vás to ale zabilo. Tento cizopasník může měřit až devět metrů, a tak byste se udusili.
Zdroje:
