Článek
Životní styl některých českých panovníků byl opravdu na pováženou. Nejen, že se přejídali na hostinách, ale také si dopřávali sladkosti a hrdlem si prolévali litry alkoholu. Někdy je trápily také další zdravotní potíže, které mohly jejich přibírání na váze ovlivnit. Mezi ostatními hlavami státu v Česku obzvlášť vynikají tři, se kterými se v otylosti nejspíš nikdo jen tak nemohl měřit.
Rudolf II. trpěl dnou a pil litry vína. Jeho tělo se zavodňovalo.
Šílený Rudolf II. trpěl vodnatelností a dnou
Císař Rudolf II. je jednou z nejikoničtějších postav našich dějin. O jeho prazvláštních koníčcích, sbírkách obskurních předmětů a nevypočitatelném chování kolují legendy. Velmi svérázný byl ale i jeho životní styl. V jídle si dopřával ve velkém, což ví historici poměrně jistě, protože ke konci života trpěl dnou. Ta mu způsobovala bolesti, které mu bránily v pohybu.
Není tak těžké si spočítat, že nedostatek pohybu vede k ještě většímu přibývání na váze. V pozdějším věku byl navíc částečně paralyzovaný. Podle dostupných informací za to nejspíš mohlo pokročilé stádium syfilidy. Dále trpěl plicní chorobou, kvůli které se jeho tělo nadměrně zavodňovalo, a tak Rudolf II. vypadal ještě mohutněji.
Jeho stravovací návyky mohl ovlivnit také duševní stav. Tehdejší medicína sice pochopitelně neznala dnešní psychiatrické diagnózy, ovšem na základě dobových zápisů se dá usuzovat, že trpěl schizofrenií nebo hraniční poruchou osobnosti. Své démony se snažil zaplašit pomocí vína, kterého bylo opravdu hodně.
V roce 1928 vědci v čele s antropologem Emanuelem Vlčkem otevřeli císařovu hrobku a protože se jeho pohřební výbava dochovala ve skvělém stavu, víme poměrně přesně, jakou velikost Rudolf II. nosil. Obvod jeho pasu činil 102 centimetrů, což odpovídá velikosti XXL. Na první pohled se to nezdá tolik, ovšem v úvahu musíme vzít to, že měřil pouze 164 centimetrů.
Marie Terezie držela diety, přesto ji po paláci přesouvali kladkou
Vynechat rozhodně nemůžeme ani Marii Terezii. Ta byla sice v mládí pohledná a štíhlá, postupem času ale začala povážlivě kynout. Částečně za to sice mohlo velké množství prodělaných těhotenství, nicméně svou roli jistě sehrál i fakt, že se císařovna velmi ráda přejídala.
První náznaky toho, že se její metabolismus mění, se dostavily, když jí bylo třiadvacet let. V tu dobu již za sebou měla pět těhotenství, a tak je jasné, že se to někde projevit muselo. Svým jídelníčkem tomu ale příliš nepomáhala. Starosti si začal dělat také její lékař, o kterém se traduje, že se ve snaze odradit ji od nezřízenosti v jídle uchýlil k radikálnímu řešení.
Opatřil si prý kbelík, do kterého vylil několik chodů jídla a nápojů. Tyto splašky následně ukázal Marii Terezii se slovy: „Tak, a takto vypadá žaludek, Vaše Výsosti. Požehnanou dobrou chuť.“ To panovnici natolik šokovalo, že se skutečně nějakou dobu krotila, příliš dlouho jí to ale nevydrželo.
Po padesátce onemocněla neštovicemi a to se na jejím zdraví podepsalo. Nikdy se zcela nezotavila, velmi často bývala unavená a většinu času tak jen někde posedávala. Brzy byla natolik obézní, že ji to začalo omezovat v pohybu. Nedokázala sama vstát z postele a o chůzi po schodech si mohla nechat jen zdát. Služebnictvo ji proto z patra do patra přesouvalo v křesle pomocí kladky.
Marie Terezie se přejídala a ke stáru ji po paláci přemisťovali pomocí kladky.
Jiří z Poděbrad odmítl navštívit papeže, vymluvil se na nadváhu
Patrně nejvíce prostorově výrazným českým panovníkem byl král Jiří z Poděbrad. Jak ale zjistil antropolog Emanuel Vlček při bádání nad jeho ostatky, pravděpodobně za to nemohl. Ukázalo se totiž, že nejspíš trpěl vrozenou metabolickou poruchou, která způsobila nárůst hmotnosti.
Protože se mu tuk ukládal nadměrně, již ve třiceti trpěl těžkou obezitou. Kronikáři jej popisují jako střídmého jedlíka, ačkoliv je pravda, že vedl velmi sedavý způsob života. Velkou většinu času trávil ve své pracovně ponořený do všelijakého papírování a na sport nebo cestování ho neužilo.
Ostatně ve svých pětatřiceti letech dokonce odmítl navštívit v Římě papeže, pro což měl velmi svérázné vysvětlení. Vymluvit se měl doslova na „nadměrnou tloušťku svého těla“. Ke konci života se již téměř nemohl pohybovat, silně otékal a nohy ho neunesly. Až do svého posledního dne ale vytrvale pracoval, protože sedět mohl a hlava mu sloužila výtečně.
Dobové zápisy uvádí, že vsedě dokonce zemřel, pravděpodobně při práci, a to ve věku nedožitých jednapadesáti let. Následná pitva poté prokázala, že jeho játra byla poškozená a kromě toho měl také obrovský žlučový kámen. Nevíme, jaký byl obvod jeho pasu, nicméně lékař, který pitvu prováděl, zapsal do zprávy, že tloušťka králova břišního tuku činila dvacet centimetrů.
Zdroje:
