Hlavní obsah

„Při okopávání zahrádky jsem řití upadl na mrkev“ aneb zelenina jako pionýr erotiky

Foto: freepik.com

Zeptáte-li se chirurga z pohotovosti, co všechno už vytahoval z pacientských pozadí, dostanete odpověď někde mezi „radši se neptej“ a „to bys mi neuvěřil“. Proč jsou pro někoho lákavější předměty denní potřeby než pomůcky k tomuto účelu určené?

Článek

Česká mlha

Sociální sítě jsou plné sdílených zkušeností lékařů. Zajímala mě ale nějaká studie, statistiky, něco objektivního. Bohužel. Pokud hledáte české statistiky o cizích předmětech v konečníku, připravte se na zklamání. V odborných databázích je spousta studií o dětech, které polykají mince a knoflíky, ale o dospělých s lahví od piva či okurkou v rektu — nic. Je to prostě téma, o kterém se v Česku mlčí. Chirurgové samozřejmě tyto případy vidí, ale málokdy se dostanou do odborných časopisů. V internetových diskusích ovšem uvádějí, že průměrně jednou týdně řeší podobný případ.

Svět se nestydí

Na rozdíl od nás jinde čísla existují, takže kupříkladu:

  • Velká Británie (2010–2019): více než 3 500 případů, náklady kolem 3,3 milionu liber. To je skoro jeden případ denně.
  • USA: mezi lety 2000–2009 zaznamenali 8 800 návštěv pohotovosti kvůli rektálním cizím tělesům.

Jaké předměty tamní lékaři objevují v  temných hlubinách tlustého střeva nejčastěji?

Typičtí hrdinové anální improvizace

  • Mrkev / okurka: Klasika všech dob — zelenina. Většina lidí ji má doma, je hladká, snadno se drží… ale taky se snadno zlomí. Lékařské časopisy popisují případy, kdy pacient dorazil s půlkou mrkve uvnitř a druhou půlkou v tašce, aby „dokázal“, co se stalo. Problém? Ostré okraje po rozlomení pak mohou poranit sliznici a způsobit krvácení. Kromě toho zelenina nemá zarážku jako např. anální kolíky, takže se také může celá ztratit v lidských útrobách. V roce 2012 každopádně shrnul lékařský zdroj s příznačným názvem Annals of Emergency Medicine stovky případů, z nichž vyplývá: zelenina se řadí mezi nejčastější „náhradní erotické pomůcky“ v análním traktu.
  • Láhev vína nebo sektu: Ano, i tohle najdete v lékařských archivech. Lidé se často domnívají, že láhev je pevná a hladká - ideální, že? Ale zapomínají na dva potencionální problémy. Jednak pokud praskne, tak bývá ostrá, dámy a pánové, a v tom případě pacientovi hrozí masivní vnitřní krvácení. Ale také, otevřená láhev zavedená do konečníku (i jinam) vytvoří podtlak a láhev se doslova „vcucne“ dovnitř a nelze vytáhnout ven. Podle databáze US Consumer Product Safety Commission (NEISS) se ovšem přesto láhve pravidelně objevují mezi hlášenými předměty v kategorii rectal foreign bodies.
  • Deodorant / lahvička: patří mezi nejčastější předměty v amerických statistikách. Pokud se nevydají objevovat krásy lidského střeva celé, mnohdy je jejich majitel vytáhne bez víčka.
  • A nakonec exotika: Zní to jako městská legenda, ale lékařská literatura má doložené případy, kdy lidé zkoušeli dokonce i živé hady. Většinou to končilo uštknutím, zraněním z kousnutí nebo, jak napsal jeden lékař s britským humorem, „pacientem, který si přál zůstat anonymní a hadem, který to nepřežil“.

Americká komise pro bezpečnost výrobků dokonce vede databázi všech „neobvyklých poranění“, kde v kolonce rectal foreign bodies najdete i věci jako žárovku, mobil nebo plastového dinosaura.

A jak to pacienti vysvětlují?

Chirurgové po světě shodně tvrdí: skoro nikdo nepřizná, že šlo o sexuální experiment. Typické historky z urgentního příjmu:

  • „Já na to upadl!“ — věčný evergreen. Zpravidla na skleněnou láhev, která stála přesně tím správným úhlem. Na mrkev při okopávání zahrádky. Na obal deodorantu při sprše. Dokonce i na násadu od koštěte. Stává se...
  • „Uklízel jsem nahý a…“ — vysavač, kartáč, soška… prostě smůla při úklidu.
  • „Byla to sázka.“ — prý kamarádi řekli, že to neudělá. On udělal.
  • „Pomáhal jsem si při zácpě.“ — oblíbená omluva pro mrkev či banán.

Lékaři to vesměs berou profesionálně — pacient je pacient. Ale nebudeme si lhát, v zákulisí patří tyto historky k těm nejoblíbenějším.

Následky v číslech

Většina pacientů (cca 70–80 %) skončí „jen“ s endoskopickým nebo manuálním vytažením. Zhruba 10–20 % potřebuje chirurgický zákrok. Malé procento (pod 1 %) má tak závažné komplikace, že hrozí smrt nebo trvalé zmrzačení (např. nutná trvalá stomie). Největším rizikem je sklo, ostré předměty a zpoždění vyhledání pomoci (lidé se stydí, čekají, a pak už je stav kritický).

Takže proč to lidé vůbec dělají?

V dnešní době, kdy si každý může vybrat adekvátní a bezpečnou erotickou pomůcku a anonymně si ji zakoupit, co vede lidi k riskování nejen svého zdraví, ale i své důstojnosti?

  1. Spontaneita: touha experimentovat hned, bez čekání na balíček ze sexshopu.
  2. Fetiš: vzrušení ze zakázaného a bizarního.
  3. Stud: obava koupit erotickou pomůcku, byť anonymně online.
  4. Neinformovanost: přesvědčení, že když je předmět hladký, tak je to bezpečné.

Bezpečnější alternativa

Erotické pomůcky mají oproti výše uvedeným předmětům ovšem zásadní výhody:

  • mají zarážku, takže nezmizí uvnitř,
  • jsou z materiálů, které se nezlomí a neprasknou,
  • dají se snadno dezinfikovat,
  • a jejich rozmanitost zahanbí i zeleninový pult v supermarketu.

Závěrečná pointa

Jak to shrnul jeden britský chirurg po vyndání deodorantu: „Cokoliv bez zarážky se dřív nebo později objeví na rentgenu.“

I když většina případů končí „jen“ trapasem, chirurgickým zákrokem a několika stehy, v literatuře skutečně existují i smrtelné nebo těžce invalidizující komplikace, např. Studie z USA (Lake et al., 2004) uvádí, že část pacientů musela podstoupit kolostomii (vývod střeva na břicho) kvůli rozsáhlému poškození, jsou také popisovány případy, kdy sklo prasklo a pacient zemřel na hemoragický šok z poranění cév v pánvi. V roce 2009 byla publikována kazuistika muže, který zemřel na sepsi (otrava krve) po tom, co několik dní skrýval, že má v konečníku kus zlomené svíčky.

Takže rada na závěr: mrkev si nechte do polévky, láhev na Silvestra a pokud vás láká experimentovat, sexshop vám rád otevře dveře. Vaše zdraví (a urgentní příjem) vám poděkují.

Zdroje:

  1. Oliver R et al. Rectal foreign bodies: A 10-year review of the national registry in the UK. Ann R Coll Surg Engl. 2020.
  2. Lake JP et al. Management of retained colorectal foreign bodies: predictors of operative intervention. Dis Colon Rectum. 2004;47(10):1694–1698.
  3. Kumar A et al. An unusual foreign body in the rectum: live snake. Indian J Surg. 2013;75(Suppl 1):356–358.
  • Goldberg JE, Steele SR. Rectal foreign bodies. Annals of Emergency Medicine. 2012;60(1):90–96.
  • U.S. Consumer Product Safety Commission – National Electronic Injury Surveillance System (NEISS) database.
  • Kumar A et al. An unusual foreign body in the rectum: live snake. Indian Journal of Surgery. 2013;75(Suppl 1):356–358.
  • Lake JP et al. Management of retained colorectal foreign bodies: predictors of operative intervention. Diseases of the Colon & Rectum. 2004;47(10):1694–1698.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz