Hlavní obsah
Umění a zábava

Duna: Absence šoků i explicitních krvavých scén. Skvostná, rachotivá, ultimátní

Foto: Unsplash

Moderní divák je navyklý všemu. Úroveň násilí a šoku musí gradovat, filmy mají být krvavější, extrémnější. Diváctvo si to žádá. Nebo?

Článek

Lehkost i surovost v jednom zrnku

Pouštní svět, ve kterém není radno otáčet se k volné krajině zády. Filmový monstrózní skvost dle knižní předlohy Franka Herberta plní i boční místa v kinosálech. Dunivá síla planety bez vody, děsivě dojímavá monumentálnost červa Šaj-Hulúda, a dechberoucí životy původních obyvatel pouště v konfrontaci s vesmírnými velkorody a imperátorem. Mísí v sobě lehkost, vlídnost, ale i bravurně pojatou surovost. A sledující propadají.

Dovede přímo k jádru

Duna Denise Villeneuva se chová jako opulentní dílo. Působí jako dokonalá malba, umělecký výtvor, zároveň jako zvláštně zneklidňující prostor, který, kromě vizuální složky, útočí zcela nezaměnitelným, přesto ničemu podobným, zvukovým podpisem Hanse Zimmera na útroby přítomných. Sál duní, sedačky jako by se odtrhly a postupně ztrácely za zvuku kmenových bubnů. Futuristicko-tribální rytmy člověka vypustí až na úplném konci.

Ovšem nenechme se zmást, nejedná se o pouhý koncentrovaný strach vykrystalizovaný po burácivém běsnění monstrózních písečných červů. Dlouhé záběry na poušť spolu s podmanivou hudbou totiž působí místy až meditačně. Filmu se tak daří v sobě spojit absolutní nedotknutelnost osudu a vyšších zásahů a zároveň je až děsivě hmatatelný.

Působí jako dokonalá malba a zároveň jako zneklidňující prostor.

Všechno jen naznačí, naťuká

Poslední věc, která se zdá být pro Dunu příznačná. Tvrdé scény v sobě nenesou explicitní vulgárnost. Všechno je pouze naznačené, naťuknuté, a přesto je krvelačnost cítit na každém kroku. Bolest prostupuje každou buňkou tak, až se nakonec usadí někde hluboko a vyvede diváka až na konci všeho. Poté zanechá pouze fascinaci.

Třeba nás, i díky Duně, čeká přerod z převážně nuceně akčního, surového prostředí moderních snímků, do více poutavých, detailních, vemlouvavých scén, ve kterých sledující musí kromě své přítomnosti zapojit i představivost.

A poznámka za mě: Pokud budete mít ještě možnost, jít zrovna na Dunu do velkého sálu, poradil bych: „Jděte dvakrát.“

Zdroje:

https://www.databazeknih.cz/knihy/duna-duna-29765

Soundtrack Duna 2: https://www.youtube.com/watch?v=io33vd4vkRE

https://www.csfd.cz/film/1098951-duna-cast-druha/prehled/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz