Článek
Podzimní kampaň v MHD, která si dala za cíl otevřít téma sexuálního obtěžování v MHD a ukázat lidem, co už je za hranou, vyvolala poměrně nečekanou debatu. Hlasitě se totiž ozývali převážně ti, kteří sami moc dobře věděli, že něco nedělají dobře.
Co když se zahledím tzv. „doblba“ to už budu mít trestní stíhání na krku?
A to z jednoho prostého důvodu. Všichni vědí, že dlouze na někoho zírat a lascivně si ho prohlížet je trochu něco jiného, než když se takzvaně zadívám „doblba“. Přesto byli někteří schopni tímto argumentovat a vytvářet dojem, že na ně snad budou lidé volat policii jenom proto, že se na někoho nechtěně zahleděli.
Myslím ale, že naprostá většina lidí ví, (a to i ti, co tenhle argument hořečně vypisují), kde hranice obtěžování leží.
Je docela jedno, jestli na vás někdo kouká chlípně, nebo vás prostě jen hodnotí a soudí. Nepříjemné není nic z toho.
Kdy je to zírání? Pomoci může pravidlo tří vteřin
Vlastně je to celé poměrně jednoduché. Můžeme si pomoci časovým určením. Koukáme se na někoho upřeně méně než tři vteřiny? Pak je to v pořádku. Koukáme se na někoho upřeně déle než tři vteřiny? Pak už zíráme. Schválně si to zkuste. Pokud se podíváte na chvíli, cítíte, že je to v pořádku. Nikoho neobtěžujete tím, že na něj tak trochu civíte. Pokud ale danou dobu přetáhneme, už je to jinak. Je nám jasné, že můžeme druhému způsobovat nekomfort. Stejně, jako by nám způsoboval nekomfort někdo druhý, který by takto dlouze zaměřoval pozornost na nás.
A je nakonec docela jedno, jestli se někdo kouká chlípně, nebo prostě jen hodnotí pohledem. Nepříjemné není nic z toho.
To s sebou budu muset mít hodinky?
Jasně, taková reakce se možná pro někoho nabízí. Věřím ale, že jen u těch, kteří chtějí diskuzi zlehčovat a nechtějí se zamyslet nad tím, že je to pravidlo vlastně fajn a může dávat smysl. Není tam žádná červená dělící linka, ale inspirovat se jím pomůže. Zájemci si to klidně mohou zkusit i s přáteli.
Obtěžování v MHD se děje
Jela jsem v metru a naproti mně si sedl muž. Celou dobu na mě upřeně zíral a usmíval se u toho, vybavuje si zase svůj zážitek pětadvacetiletá Lenka. Bylo to cílené zírání, neustále mě pohledem přejížděl od hlavy dolů, intenzivně se na mě koukal. Trvalo to asi deset minut. Bylo mi to nepříjemné, podívala jsem se na něj a dala mu najevo, že o to nestojím, ale on nepřestal. Civěl na mě dál a dál se u toho usmíval. Zamrzla jsem. Trvalo to celou cestu.
Podle statistik se obtěžování týká každé třetí ženy a každého desátého muže. To opravdu není něco, nad čím bychom mohli mávnout rukou. Z konkrétních příběhů potom běhá mráz po zádech.
Bohužel se ale stále dějí a je třeba proti nim zasáhnout.
Pomoci můžu i jako přihlížející
Co můžu udělat tehdy, pokud vidím něco, co se mi nejeví v pořádku? Jednoduchá rada je rozptýlit oběť nějakou obecnou otázkou, nebo, v případě, že zamrzla, ji rovnou odvést do bezpečí. Důležité je si uvědomit, že i jako přihlížející mám moc a mohu situaci zvrátit a zklidnit. Samozřejmě ale vždy s myšlenkou na to, aby se mi nic nestalo. Při hrozbě útoku i na mě (přesměrování pozornosti z oběti na „zachránce“ opravdu hrozit může) není nic jednoduššího, než zavolat policii. Málokdo také ví, že v případě ohrožení může člověk poslat policii dokonce i SMS zprávu.
Tísňová SMS je služba, která umožňuje odeslání nouzového volání ve formě textové zprávy pro osoby, které mají z jakéhokoli důvodu omezenou schopnost komunikovat hlasově. Do textu zprávy napište stručně co se stalo, kde se to stalo a kdo potřebuje pomoc. SMS odešlete na číslo 158
— Policie ČR (@PolicieCZ) January 4, 2025
Léčba severskými zeměmi
A pokud by někdo přece jen dále tápal, poměrně zajímavá je zkušenost ze severských zemí. Nejenže na člověka nikdo dlouze nekouká (ať už je dotyčný žena nebo muž), ale v naprosté většině případů se na vás nebude dívat vůbec nikdo. Nečekané? Pro nás středoevropany rozhodně. Neznámé, ale vlastně zdravé? Myslím, že ano. Nezírání na ostatní totiž neznamená nezájem. Stále žijeme ve společnosti a je důležité vědět, co se kolem mě děje. To však ale můžeme zjistit opravdu rychlým pohledem.
Protože dívat se s respektem znamená vnímat, nikoli zírat.
Zdroje:
