Článek
Znáte to? Přijdete domů a tam je jednoduše a citlivě řečeno nepořádek. Nejdříve v chodbě zakopnete o boty, potom na vás spadne krabice, která je odložená bokem a pak už jen stačí přistoupit do koupelny s tím, že si umyjete ruce a v tu chvíli vás ochromí pohled na pračku, která je pod všemi těmi krémy a mincemi vyndanými z kapes u kalhot skoro k nedohledání.
Jasně, tohle celé je samozřejmě trochu přehnaný popis, ale v zásadě popis něčeho, co zase tak daleko od pravdy není.
Máte doma uklizeno?
Výzkumy ukazují, že pokud je byt, dům, jakýkoli prostor, který obýváte, uklizený, mnohem spíše budete v klidu, budete mít prostor na přemýšlení a i nějaké případné radosti. A naopak. Jestliže se pohybujete v prostoru, kde vás zakopnutí nebo zapomenutá ponožka na koberci ohrožuje častěji, než jednou za měsíc, zaděláváte si na problém. Tedy - hlavně vy, kteří tam ty věci necháváte, musí se říci. Protože pokud uklizenost nebo neuklizenost prostoru stojí a padá pouze s jedním členem domácnosti, zákonitě se to na jeho náladě a názorech dřív nebo později projeví.
Uklizený byt jako vizitka ženy
To nejhorší, co se totiž v domácnosti může stát, je, že se pořádek nebo nepořádek doma stane jakousi vizitkou jen jednoho z páru. V Česku zatím typicky a historicky vizitkou ženy. Ženy jsou něco jako manažerky domácnosti a pokud přijde návštěva, nebude se hodnotit, že jste přišli k milým lidem, ale jakto, že ta Jarka dopustí doma takový nepořádek? Už chápete, jaký neúměrný tlak to na jednoho v páru nakládá? O to horší je potom i situace, kdy se celý tenhle koloběh pravidelně opakuje. Jeden člověk doma uklidí, ale byt se postupně opět zaplňuje chaosem. Tu odložený hrníček, tu zapomenuté mléko na lince. A mohli bychom pokračovat.
Nechápu, proč ode mě žena odešla, stalo se to úplně zčistajasna.
Zdá se to jako banalita? Jenže není
Jednou za čas zapomenout může každý. Pokud se ale z přístupu k uklízení vytratí zdravá dynamika, je jasné, že máte zaděláno na problém. A pokud ho nezačnete řešit, zavalí vás doslova jako ta hromada nepořádku. Muži potom někdy začnou říkat - nechápu, proč odešla, vždyť všechno bylo v pohodě! Přišlo to zčistajasna! Ale opravdu? Opravdu to nebyla jedna neodnesená ponožka po druhé po několika prosbách v průběhu několika let, aby se špinavé oblečení dávalo tam, kam patří, tedy do koše na prádlo?
Miláčku, nemám chuť
Mimochodem, nikdo se nechce nekonečně starat o svého partnera. Pokud má jeden druhému uklízet a podstrojovat, brzy si nebude připadat jako plnohodnotný rovnocenný partner/partnerka. Ale jako matka nebo otec. A to je v romantickém vztahu cesta do pekla. Jak ukazuje i výzkum sexuální libido klesá tím víc, čím víc je doma nepořádek a čím víc zůstává profese uklízečky domácnosti pouze na jednom z páru. A mimochodem - mám takový pocit, že ani ten partner, který doma tzv. nehne rukou, se v takovém prostředí nebude sám ze sebe cítit úplně dobře. Možná, že si nepřizná, z jakého důvodu se necítí fajn, ale nikdo na sebe nemůže být dlouhodobě pyšný, že se z postarání se sám o sebe dlouhodobě nenápadně i nápadně vyviňuje.
Reálné diskuze žen hovoří jasně
Pojďme ale na důkazy místo slibů. Dostalo se ke mně několik reálných diskuzí, právě na téma vztahu mezi uklizeným prostorem a chutí na sex. A upřímně - podporuje to výsledky výzkumů a není to hezké čtení. Rozhodně je ale v rámci naší české často ještě v mnoha „tradičně“ laděných vztazích „zaprděnosti“ dosti nepřekvapivé. Tak třeba diskuze s názvem „Unavená a absolutně bez chuti na sex“ spolu s příspěvky typu:
Ahoj, popíšu naši situaci. S partnerem máme dvě malé děti a veškerá péče o děti a domácnost je plně na mně. Můj partner je OSVČ, ráno kolem 6 hodiny ráno jede do práce a vrací se večer, obvykle mezi 18-19. Já ráno vstanu, jdu vyvenčit psa, pak krmím zvířata, poté se věnuji dětem (jakmile se probudí). Chodím na částečný úvazek do práce, učím ve škole, nejsem tam každý den. V době, kdy jsem v práci, mají děti zajištěné placené hlídání, hlídací babičky apod nemáme.. Takže zavezu děti, jdu do školy, odučím si své hodiny, jedu pro děti a domů. Ve dny, kdy do práce nechodím, jezdím s dětmi na výlety, chodíme ven a věnuji se jim. Tím, že je partner celý den v práci a hlídání nemáme, jsem s dětmi s výjimkou doby, kdy jsem v práci pořád, a věnuji se jim celý den, než jdou spát. Jakmile usnou, tak se věnuji úklidu, jdu na delší procházku se psem a dělám si přípravy do školy, kromě toho ještě nyní dálkově studuji VŠ (rozšíření kvalifikace), takže se někdy snažím po noci i učit, ale není už na to dost energie. Nemám absolutně žádný čas na sebe, což mi ani nějak nevadí, vím, že je to teď prostě takové období, a že ten čas zase bude, až děti vyrostou, ale prostě večer, když spí, tak mám tady tolik povinností, že nemám zájem a chuť na sex či jiné aktivity s partnerem. Říkala jsem mu, že by mi stačilo, kdyby se denně věnoval dětem aspoň 20 minut, a já mohla vypnout a věnovat se něčemu v domácnosti. Vím, že toho má v práci hodně a je unavený, ale to já taky a myslím si, že 20 minut nějaké aktivity s dětmi by zvládnout mohl (nemusí s nimi běhat a honit se, klidně jim třeba jen číst knížku, stavět si z kostek, zahrát pexeso apod..). Myslíte si, že jsou moje požadavky na něj přehnané? Ideál by pro mě byl těch 20-25 minut večer, a o víkendu třeba celou hodinu nebo 2, ať se mohu věnovat i tomu studiu, ale byla bych vděčná i za těch 20 minut..
Nebo…
Já doma po partnerovi nic extra nechci, neočekávám, že by začal vařit, žehlit nebo se nějak začal podílet na úklidu (tady bych jen chtěla, aby si uklízel po sobě - jeho špinavé nádobí do dřezu, odpadky do odpadkového koše a špinavé prádlo do prádelního koše - tohle mi náročně nepřijde, stejně to však nezvládá a nechává to všude možně..).. Takže když třeba přijde v 19, tak mi nevadí, že se na hodinu zavře na WC, a pak plynule přejde do koupelny, kde hodinu leží a poslouchá hudbu, chápu, že si chce odpočinout, „vypnout“, užít si klid, a my mu ho s dětmi vždy dopřejeme.. taky chápu, že si chce pak pustit televizi, podívat se na telefonu na sociální sítě apod., jen bych chtěla, aby si v tom svém programu vyšetřil také nějaké minuty na naše děti a těm se věnoval..pak ať si zase v klidu prokrastinuje..
Ženy pracují, stejně jako muži. Kdo uklidí?
Ještě stále jsme po přečtení takových příspěvků překvapení, že ženy nemají chuť na sex? V dnešní době společnost pokročila. Muži i ženy pracují, bohužel se ale děje to, že na ženy tak nějak stále a většinově zůstává ještě minimálně druhá směna - tedy domácnost. A pozor, emancipace není tím problémem. Problémem je to, že žena se muži přibližuje a vyrovnává, přebírá úkoly, vážnost, tvoří kariéru (protože to v tomto světě nedostupného bydlení samozřejmě ani jinak nejde a protože každý má mít své peníze, aby nebyl na nikom zcela závislý), ale muž se té jemnější stránce světa zatím zdráhá přizpůsobit. Jistě, jsou i výjimky a naštěstí jich je čím dál více.
Pokud se vám zdá, že je doma dusno, zkuste se podívat, jestli je vyklizená myčka.
Tedy výjimek mužů, kteří chápou, že postarat se sám o sebe a místo, kde žiji, není žádný nadstandard, ale základní věc dospělého člověka.
Stále ještě máme co dohánět. Proto pokud si nevíte rady a zdá se vám, že je doma „nesmyslně“ dusno, zkuste se podívat, jestli je vyklizená myčka, prádelní koš nepřekypuje prádlem, a na lince nehnije v koši stará mandarinka. Protože jestli ano, víte už docela jednoduše, co s tím můžete a máte udělat.
Aby vám postupně nezahnil i vztah.
Děkuji za všechna vaše přečtení, sdílení a podporu.
Zdroje:
Výzkum - Gender Inequities in Household Labor Predict Lower Sexual Desire in Women Partnered with Men
Výzkum - Effect of tidy/messy environment
Aktuálně.cz - Ženy, které dělají více domácích prací mají nižší libido
