Článek
Představte si svět, ve kterém toho moc nemůžete, ale mnoho musíte. Jak takový svět představit dítěti? Nina Špitálníková se o to za pomoci své první dětské knihy Tota lítá pustila. V jejím příběhu je dívka, která se jmenuje Tota, a ve svých snech ráda prozkoumává cizí světy. Jednoho dne se rozhodne, že chce ve snech seznámit se zemí, o které jí vyprávěl dědeček. Jmenuje se totalita.
Místo, ve kterém to moc nemůžete, ale mnoho musíte. To je totalita.
Těžké téma estetickou formou
Musím říct, že kniha Tota lítá byla pro mě velice očekávanou. Už ve chvíli, kdy se začalo řešit její vydaní mi bylo jasné, že si ji budu chtít přečíst. Opravdu totiž oceňuji každého, kdo se do takto těžkých témat pustí. Je to pole, které není tolik prozkoumané a zdánlivě nabízí možnost mnoha přešlapů, záludností a těžkostí. To by ale nemělo znamenat, že se takovým tématům vyhneme. A Nina Špitálníková se přesně do takové knihy dala. Dílo mi přijde vizuálně krásné, doplněné je totiž o velice hezké ilustrace Dany Lédlové, jež podpoří pochopení složitých témat. Text je srozumitelný a pochopitelný, trochu mi akorát přijde, že je na určitém „rozhraní věků“.
Na hraně dětí a dospělých
A u toho se chci zastavit. Při čtení je totiž maličko cítit, že si kniha vnitřně není tak úplně jistá svým věkovým určením. Ačkoli je psaná jako dětská, tak trochu poletuje mezi dětskou fantazií a příběhem, který mají ocenit dospělí. A přestože je to pochopitelné, lehce to tomu ubírá autenticitu. Člověk totiž z hlavní postavy Toty cítí, že „není tak úplně dítě“. To jí ubírá možnost přenechat některé zodpovědnosti dospělému - třeba dědečkovi, který je do příběhu velmi hezky vepsán a jeho role a zkušenost mohla být trochu více rozvedena.
Čemu se dalo pověnovat také s větším záměrem, je role médií v totalitě. Je to totiž poměrně zásadní skládačka do příběhu. Jedna věc je, že lidé nemohou říkat, co chtějí, druhá věc je to, že média nemohou klást kritické otázky a nakonec jsou poplatné režimu, protože jim ani nic jiného nezbyde. To je myslím věc, která by se dala také skvěle rozpracovat. Rozhodně ale klady převyšují mini nedostatky, které si ani netroufám nazvat nedostatky.
Ilustrace doplňují knihu. Říkat, co si myslíte, studovat nebo cestovat. To a mnohem více v totalitě není možné.
Jak dětem vysvětlit totalitu
Myslím ale obecně, že kniha se hodí pro děti základních škol a způsobem psaní taky pro učitele, rodiče a další dospělé, kteří s ní děti poté chtějí seznámit. Zaujalo mě, že ke knize si můžete stáhnout zdarma pracovní listy, které je pak možné s dětmi vyplnit a dál prozkoumávat, jak lidem totalita ubližuje. A konkrétně pak také sdělení „jak byste se v ní zachovali vy sami“, což je, nutno říct, zcela zásadní otázka. Protože jedna věc je myslet si a soudit ostatní, druhá věc je potom dostat se do reality, ve které je totalita každodenností.
Jak totalita funguje a jak bychom se v ní zachovali my sami? I nad tím je možné přemýšlet.
Ač se kniha v něčem mohla vystavět trochu hlouběji a zároveň textově jednodušeji a blíž dětem, rozhodně je potřeba říct, že je to skvělý počin a velice potřebný příběh. Nevím totiž o nikom v Česku, kdo by se pokusil dětem vysvětlit záludnost diktátorských režimů takhle citlivě, poučně a zároveň zábavně. A hlavně - děti to chtějí slyšet.
Proč se o téma zajímat
Děti jsou totiž mnohem víc citlivé na problémy světa, než si sami připouštíme. Poslouchají rozhovory dospělých, přestože dělají, že si bokem u stolu hrají se svými hračkami. Zaobírají se v hlavě otázkami, které by nás třeba ani nenapadly. A právě proto je důležité, dát (nejen) jim, co se těžkých témat týče, srozumitelné rozřešení.
Autorka dokázala takto komplikované téma skutečně podat přístupně a srozumitelně. A přesto, že některé ilustrace mohou v dětech vyvolat určitou míru strachu nebo úzkosti, nemyslím si, že je to špatně. Kniha totiž skončí dobře a naděje na dobrý svět tedy trvá.
Možná otázka na totalitu od vašich dětí nikdy nepřijde. Je ale k zamyšlení, zda je to dobře. Mám totiž pocit, že v takových zásadních tématech pro demokracii, je třeba někdy dětské otázky tak trochu předběhnout. A nastínit jim, co se stane se zemí, pokud ji někdo bude chtít spravovat jakou svou vlastní.
Zdroje
Kniha - Tota lítá, Nina Špitálníková, https://www.databazeknih.cz/knihy/tota-lita-555745
