Článek
Tohle téma je velmi důležité a týká se nás všech. Ženy se bojí ve veřejném prostoru. Mnohem častěji než muži čelí sexualizovaným urážkám na sebe nebo útokům na jejich děti, zažívají několikrát častěji znásilnění nebo domácí násilí. Muži si mohou jít zaběhat v noci a příliš velké nebezpečí z toho pro ně neplyne. Ženy plánují, kudy poběží, co si mohou vzít na sebe, kde koho mohou potkat, a jestli pak nebudou někde zbytečně dlouho samy. Jinými slovy - svůj život podřizují strategiím určitého pohybu ve veřejném prostoru.
Kultura násilí nemá mít šanci
Přestože se tohle nečte dobře, možná s tím nepříjemným tématem třeba i trochu nesouhlasíte (byť to by mě překvapilo, jelikož statistiky mluví jasně), protože si myslíte, že AŽ TAK hrozné to není a MUŽI PŘECE také zažívají násilí, je zásadní, abychom si tohle všichni uvědomili. Děje se to. A ano, některé titulky jsou natolik otřesné, (jako například tento na Novinkách, že nás z toho mrazí, nutno ovšem říct jednu věc - ty oběti to v tomto rozsahu zažily. Možná tedy bude lepší, pokud se nad takovými nadpisy jen čistě zamyslíme. Jsou pro nás tyhle titulky extrémní? Mnohem horší je ale nechat tohle všechno nepovšimnuté.
Nejvíce znásilnění se stane mezi partnery a blízkými lidmi
Nepíšu to proto, abychom se vystrašili. Ani proto, abychom byli zhnusení. Mluvím o tom z toho důvodu, že v Česku je normální kultura násilí. Lidé tolerují mnoho věcí, nad kterými by například severským národům zůstával rozum stát. Nechápejte mě špatně, není to žádné stěžování si. Jen by se mi líbilo, kdyby se nám tohle dařilo v Česku zlepšovat rychleji. Co kdybychom si na začátek uvědomili, že násilí není normální? A to ani fyzické, ani psychické.
Žádné násilí není ani normální ani obhajitelné.
Nemlčet, když vidím něco nevhodného
Jak se tedy zachovat ve chvíli, kdy vidím něco, co nevypadá normálně? Pokud někdo hloupě a urážlivě vtipkuje - ozvěte se. Zastaňte se ostatních. Protože - a to je důležité říct - často to celé vlastně jen začíná hloupými vtípky. Vtípky, které druhým ubližují, vtípky, které ostatní ponižují. A pokud nemáte dost odvahy na to zastat se ostatních? Tak se prostě jen nesmějte. Další přítomní vám možná budou vděční, protože se jinak měli v plánu zasmát jen ze slušnosti.
Nepříjemné je také to, pokud jsem svědkem divné situace. Zdá se vám, že někdo někoho obtěžuje? Doporučuje se v tomhle případě zeptat možné oběti na nějakou jednoduchou otázku, jako třeba kolik je hodin. A když se někdo hádá? Jistě, mohou to být dva partneři, kteří mají zrovna konflikt, míru normálnosti u hádky ale rozpoznáme všichni.
Proto pokud situace eskaluje, můžete použít jasné označení situace - „Vy tam, přestaňte.“ Vždy však samozřejmě chraňte hlavně sebe, neútočte fyzicky, a pokud se situace jeví jako příliš nebezpečná, na nic nečekejte a zavolejte policii.
A hlavně - uvědomte si jednu zásadní věc. Děje se to. Svět, ve kterém žijí ženy - naše kamarádky, manželky, dcery a matky je bohužel jiný. Proto - pokud se vám něco nezdá, vystupte z řady. Buďte první, ostatní slušní jen čekají a doufají, že to někdo odvážný udělá za ně. Budete to vy?
Pozitivní přístup a odvaha jsou nakažlivé atributy.
Zdroje:
Studie Sociologického ústavu AV ČR: https://www.soc.cas.cz/images/drupal/soubory/tz_20240305_nasili_je_treba_pojmenovat.pdf
https://www.novinky.cz/clanek/krimi-partnerku-kopal-skrtil-vynucoval-si-sex-a-hrozil-ze-ji-podrizne-milovaneho-kocoura-dostal-pet-let-40496934
