Článek
Humor, nadsázka, žádné špatné úmysly. Rčení o „hloupých blondýnách“ je s námi pocitově od nepaměti. Kromě úsměvu některých ale vzbuzuje nedůvěru v mluvčího a ubližuje svým předsudečným vnímáním světa. Lidé za pomoci toho mají tendenci zjednodušovat si vnímání a posuzovat ostatní podle svého mínění, svého zvyku, předpokladu nebo dokonce pouze pocitu. Bohužel se pak v závislosti na tom držíme stereotypů (tedy zjednodušených a zobecněných představ), které z podstaty věci nemohou nikdy fungovat.
Poznejte „Dumb blonde“
Dlouhodobý a zakořeněný. Tak bychom mohli pojmenovat stereotyp o hloupé blondýně neboli „dumb blonde“. Objevoval se v literatuře i na filmových plátnech, přejala jej nakonec, jak všichni už moc dobře víme, dokonce i celá moderní společnost. Na začátku byla přitom pouze jedna úspěšná a krásná žena.
Na začátku byla jedna krásná a úspěšná Francouzka.
Rosalie Duthé, seznamte se
Rosalie Duthé se narodila v 18. století, známá byla především díky svým výhodným stykům s francouzskými králi a obecně s evropskou šlechtou. Po jejich boku fungovala jako známá francouzská kurtizána a díky svému umu si přišla na značné jmění. Byla schopná, umělci ji vyhledávali dokonce jako model pro svá díla. Kromě toho si však vysloužila jedno nelichotivé označení. Ano, je to přesně tak, jak si myslíte. Vzhledem k tomu, že při mluvení si dala načas a typické pro ni byly odmlky v řeči, vžila se pro ni přezdívka „hloupá blondýna“. A tak vzniklo první předsudečné označení blond ženy.
Francouzská kurtizána, která si svými odmlkami v řeči vysloužila nelichotivou přezdívku, jež obletěla svět.
Okolnosti této postavy pomohly k vytvoření divadelní hry s názvem „Les Curiosités de la Foire“ neboli Kuriozity veletrhu, která pomohla k přispění vnímání blond vlasů ve spojitosti s naivitou nebo nedostatkem schopností.
Hollywood aneb boom urážek blondýnek
Nejvíce ale zažil tento stereotyp boom ve 20. století. V populární kultuře jej totiž zcela zásadně posílil hollywodský film „Gentlemen Prefer Blondes“ neboli „Gentlemani preferují blondýny“ s hvězdnou Marilyn Monroe. Její hlavní (samozřejmě blond) postava je zde vyobrazena jako roztěkaná žena vybírající si muže pro peníze, ve srovnání s brunetkou, která je chytřejší. K formování vnímání žen s blond vlasy jako nevinných, mírných a prostých přispěl i Alfred Hitchcock se svým „virginal snow“. Poté už byl jen krůček od toho, aby se předsudek poté dal formoval a nakonec se skrze seriály a reklamy dostal i k nám do Česka… Mimochodem, vzpomínáte na Na Stojáka, Ivu Pazderkovou a „její“ blbou blondýnu?
Marilyn Monroe ve filmu Gentlemani preferují blondýny excelovala, bohužel však pomáhala nevědomě upevnit stereotyp, který škodil i jí.
Spojitost mezi barvou vlasů a intelektem výzkumy vyvrátily
Na mýtus se pro naši radost samozřejmě podívali už i vědci. Co zjistili? Samozřejmě pro naprostou většinu normálně smýšlejících lidí nic překvapivého - barva vlasů nemá s intelektem dané osoby absolutně žádnou spojitost.
Barva vlasů nemá s intelektem žádnou spojitost.
Dokonce se v jednom výzkumu ukázalo, že blondýnky bodovaly dokonce o kousek výš, než brunetky. Budeme si teď tedy dělat srandu z brunetek? Chytrý člověk pochopí, že nikoli.
A zase ty ženy
Zároveň, není zvláštní, že přídomek hloupá si vysloužily pouze ženy? V životě se ke mně nedostala věta, že by nějaký muž byl hloupý blondýn, byť o jeho ženských protějšcích se to užívalo zcela pravidelně a vážně. Není to nakonec tedy celé o tom opět jedno pohlaví trochu ponížit, aby si moc nevyskakovalo?
Vtipy o „hloupých blondýnách“ už jsou dnes mimo
Dobrá zpráva je, že dnes si málokdo dovolí říct „vtípek“ typu „hloupých blondýn“ nahlas. Pokud jej někdo použije, pak spíš v ironickém vyznění. A ten, kdo by toto sexistické klišé užil záměrně, v původním smyslu vyznění a bez ironie, by pravděpodobně sklidil posměch, byl by označen za sexistického boomera, nebo by prostě mezi ostatními nakonec působil sám jako předsudečný hlupák.
Aneb, kdo jinému jámu kopá…
Humorná rčení tohoto typu staví na stereotypech, které mají nakonec reálný dopad na životy dotčených žen. Častěji je společnost podceňuje, jejich názory bere méně vážně a nevnímá je jako kompetentní. Více o tom například v článku o tom, jaké to je mít privilegium krásy.
V dnešním světě už naštěstí toto „humorné rčení“ neobstojí. Proto nezoufejme, možná máme někdy pocit, že naše společnost nejde dopředu tak rychle, jako bychom chtěli, ale spoustu věcí se mění. Třeba to, že už není normální považovat někoho za intelektuálně nedostačivějšího jenom proto, že má výraznou barvu vlasů. Protože takové vnímání, přiznejme si, vypovídalo vždy spíše o autorovi „vtipu“, nežli o jeho příjemci.
Zdroje:
