Článek
Nejprve si jen pojďme pro úplnost uvést, jak média v Česku fungují.
Jaká jsou v Česku média
V České republice máme média veřejnoprávní a komerční. Mezi ta veřejnoprávní řadíme samozřejmě Českou televizi, Český rozhlas a Českou tiskovou kancelář (ČTK). Komerční jsou potom například Televize Prima či Nova. A tady - hned na začátek - si řekněme, že z podstaty věci nemůžeme například od komerčních médií čekat, aby byla vyvážená. Jejich cílem a záměrem je pobavit společnost a vydělat u toho peníze.
Proč tohle na začátek uvádím? Často mám při čtení komentářů na internetu pocit, že ne všichni tohle rozdělení chápou. Například na stránkách webu Seznam Zprávy narážím na názor, že tohle všechno jsou jakási „provládní‘ média, která vládě tzv. nadržují a nedá se proto na ně spolehnout. Média jako Seznam Zprávy ovšem přece nejsou veřejnoprávní, jejich záměrem je, mám pocit, dělat kvalitní žurnalistiku, která ale není zatížená veřejnoprávními pravidly. O pozici konkrétních médií mimochodem velmi přesně informuje Mapa médií Nadačního fond nezávislé žurnalistiky.
Argumenty odpůrců vlády
A teď zpět k věci. Odpůrci vlády si začali mezi sebou vyprávět říkanku, kterou se snaží útočit na demokratická média. Z jakého důvodu mi zatím není jasné. Zmíním zde jako jeden za všechny komentář, který na mě vyskočil pod článkem Seznam Zpráv.
Tato provládní masírka tu bude až do voleb. To že zpravodajství na ČT je naprosto neobjektivní snad už pochopil téměř každý, krom provládních přisluhovačů. Tentokrát už vám však lidé nenaletí. To neustálé krytí podvodů, lží a manipulací Fialovy vlády je tak okaté, že už to opravdu nelze přehlédnout.
Nedá mi to, než se zamyslet nad významem tohoto sdělení. Současná vláda není nic, co by jeden nebo druhý mohl oceňovat a obdivovat (ačkoli, nekřivděme jí, zahraniční politika by se s přivřenýma očima ještě jemně pochválit dala), nicméně stále nás drží, ať s tím někdo souhlasí, nebo ne, na demokratické mapě světa. To, že spousta rozhodnutí vlády společnosti ubližuje, ještě neznamená, že ji můžeme šmahem odsoudit. Stále tu nikdo z vlády hromadně neperzekuuje média ani lidi za to, že mají jiný názor (a disclaimer - pozor, útoky na ostatní nebo sdílení dezinformací není názor), a proto je možné, že v demokratické společnosti za takovou věc přijde postih.
Co je ale zajímavé a co mi přijde pro danou situaci absolutně symptomatické, je fakt, že někteří tito diskutující zaměňují příslušnost k demokratickému státu s nějakou domnělou podporou vlády. A zde se zastavme.
Někteří diskutující zaměňují demokracii za formu podpory vlády.
Česko si polepšilo, žádná cenzura se nekoná
Jak možná mnoho z nás ví, Česko si polepšilo v žebříčku svobody médií. A to dokonce o sedm míst, díky čemuž nyní opanovalo desáté místo ze 180 zemí. A to je velký úspěch. Pro zajímavost, sousedé na Slovensku se bohužel kvůli současnému dění na jejich politické scéně propadli o devět míst, a usadili se tak na 38. místě ze 180.
A teď - proč mají někteří pocit, že je třeba na česká média útočit, když mezinárodní srovnání ukazuje, že se naše pozice zlepšuje? Není to náhodou tím, že ti, kteří tato média kritizují, jednoduše nedokáží rozlišit mezi rétorikou, která podporuje vládu a rétorikou, která je prostě jenom demokratická? Protože, ať si o současné vládě myslíme, co chceme, základní demokratické principy jednoduše zastává a brání (to, zda je tohle málo, nebo dost zjistíme v následujících volbách). A pokud díky tomu mají někteří lidé pocit, že vládu demokratická média podporují, není na čase si položit otázku - opravdu znamená souběh ve vnímání hodnot podporu? Není to prostě jenom skutečně - souběh hodnot, kterých bychom si obecně měli vážit a střežit je?
Protože já mám pocit, že ano.
Útočí ti, kteří by se měli stáhnout do děr
To, že média jsou provládní, nebo že někoho diskriminují, můžeme často slyšet z úst stran, která jsou s demokracií, nejen dle mého názoru, poměrně silně na štíru. Ať už je to strana SPD, kterou lze dokonce z rozhodnutí soudu nazývat fašistickou stranou, nebo hnutí ANO, jejíž hlavní tvář Andrej Babiš je ve velmi choulostivé situaci kvůli obvinění, jež se nyní, dle mínění odborníků, již nemůže nepotvrdit.
Nebo-li, jak přímo uvedl mluvčí vrchního soudu Vít Vatra:
Provedené dokazování neumožňuje jiný závěr, než že obžalovaní účelově prezentovali společnost Farma Čapí hnízdo v dotačním řízení jako malý podnik, ač si byli vědomi toho, že tato společnost ve skutečnosti kritéria malého podniku nesplňuje. Společnost Farma Čapí hnízdo byla totiž personálně i finančně zcela závislá na holdingu Agrofert.
Z toho mám takový pocit, že se nám tu sbíhá už příliš mnoho faktorů. Média jsou prý provládní, ale útočí na ně ti, kteří nemají tak úplně čistý štít. A kteří nepůsobí, že by tu demokracii tak úplně chránili. Takže znovu - nejsou ty útoky způsobené prostě jen tím, že se jim nelíbí, že média zastávají demokratickou linku, která je daným médiím a i současné vládě jednoduše společná, ale rozhodně už není společná těmto „útočícím subjektům“?
A opět, o tom, že tato vláda v domácí politice buď škodila, nebo neudělala nic, se můžeme bavit zase jindy, nejpozději se o tom pobavíme po výsledku nadcházejících podzimních voleb do českého parlamentu.
Demokratická média chraňme
A jak si tedy stojíme teď? Česko se ve svobodě informování zlepšuje, na média útočí diskutabilní osoby, jejichž hodnoty nás na výsluní nedopraví. Nejen proto si myslím, že diskuže o tom, zda média jsou provládní, je prostě řečeno - zvláštní. Kritizujme strany, kritizujme (slušně) média, pokud si to opravdu zaslouží, nevylévejme si ale zlost na někom, kdo pouze udržuje v chodu demokratické principy a kdo se je snaží i za cenu útoků předat dál. Není možné na média útočit jenom proto, že se jejich demokratická linka shoduje s demokratickou linkou vlády.
A pamatujme v blížících se měsících na to, že demokratická média nejsou nepřítel, ale hráz, kterou bychom neměli chtít bořit za cenu ničeho.
Ani za cenu domnělého souhlasu s demokratickou vládou.
Zdroje:
