Článek
Dnes večer se mnoho z nás opět chystá na „pálení čarodějnic“. Veselá tradice, kterou si většinou užije celá rodina. Jenže jeho symbolika mi pro moderní svět přijde více než zcestná. A tedy přestože nechci být mravokárce, možná mě v něm někteří na následných řádcích uvidí.
Proč „pálíme čarodějnice“
Původně prý je naše slavení čarodějnic (byť takto to úplně není, že? My čarodějnice neslavíme, ale zatím pořád ještě pálíme), spojené s keltskými slavnosti Beltain, jež oslavovala přechod mezi tmou a světlem, tedy mezi temnou a světlou částí roku. Další připisují vznik našeho lidového zvyku s Německem, kde se zase slavila Valpružina noc. Ať tak či tak, dle folkloristů bychom ve starých pramenech nějaké „pálení čarodějnic“ hledali marně.
V minulosti bylo tedy zapalování ohňů spojené s pověrčivostí a funkce takových vater měla být především ochranná (odhánění zlých sil). Původní význam pálení ohňů však církev nepodporovala a jej chtěla potlačit. O to smutnější je, že nakonec se lidový zvyk vyvinul v něco, co tvoří velmi tmavou kaňku na historii nejen České republiky. Čarodějnické procesy.
Čarodějnické procesy
Ženy silné, ženy, které rozuměly bylinkám, ženy, které žily v lese třeba i v souladu se zvířaty a přírodou a nebály se tmy. To je jen rychlý prototyp lidí, které církev začala pro udržení své moci považovat za „čarodějnice“ a nakonec mnoho z nich nechala upálit. Odhady hovoří o 200 000 až 500 000 upálených žen i mužů (většinově ale žen). Mnoho dalších třeba nebylo upáleno, ale zato se jim dostalo v rámci inkvizice tvrdého mučení a vězení.
Církevní hodnostáři se totiž ve středověku pustili do skandálního útoku proti silným ženám a hon na čarodějnice tak započal.
Na co naším pálením čarodějnic odkazujeme?
Jistě, v dnešní době už jde skutečně pouze o symboliku tohoto lidového zvyku, kdy se na velké vatře spálí podobizna čarodějnice. Věřím ale, že pokud by se nějaký cizinec octl na jednom z našich pálení, mohl by být šokován, stejně jako když se u nás vyskytne na Velikonoce.
Mimo to, na samotnou problematiku podivné symboliky pálení podobizen čarodějnic upozorňují i odborníci.
I proto si myslím, že bychom některé tradice a lidové zvyky mohli přehodnocovat a tak nějak vylepšit. Pojďme nepálit čarodějnice, pojďme je buďto oslavovat (a prosím, nepřihazujme žádnou podobiznu čarodějnic do ohně), nebo pojďme slavit, tak jako se slavilo dříve, příchod světla a odchod temnoty.
Protože i to by mohla být metafora na odmítnutí zatuchlých nesloužících a dříve ubližujících a zneužitých tradic, a přijetí nového, veselého a posilujícího svátku rodiny a radosti.
Zdroje:
