Článek
Jana Černochová, ministryně obrany, minulý týden oznámila nákup dvou transportních letadel pro naši armádu. Údajně nás vyšla levně, nákupní cena letounů byla ve výši necelých 12 miliard Kč. Abychom si toto číslo uměli lépe představit, jde o takovou částku, za jakou by se dalo postavit 1 200 zcela nových domů, každý v hodnotě 10 milionů, pro rodiny postižené nedávnými katastrofálními povodněmi.
Je nákup transportních letounů, které jsme navíc nezbytně nepotřebovali, opravdu důležitější, než potřeba vyřešit co nejdříve bydlení pro naše občany v oblastech postižených záplavami?
Vzduchem létají na jedné straně miliardy na nákup letadel pro armádu, na druhé jsou to desetitisícové almužny pro postižené rodiny. A aby toho nebylo dost, pak se ještě našinec dozví, že několik státních úředníků na ministerstvu pro místní rozvoj si nechalo vyplatit více než milion Kč prémie za „úspěšnou“ digitalizaci stavebního řízení, po které jejich šéf Ivan Bartoš (Piráti) dostal vyhazov z vlády.
Veřejné oznámení ministryně obrany o nákupu letadel bylo, diplomaticky řečeno, politicky poněkud nešťastné. I paní ministryně má svého šéfa, a citlivost podobných oznámení by se měla předem konzultovat ve vládě. Pokud se konzultovala, pak to vypadá, že si z nás vláda dělá legraci, a nebo sledujeme její dobrovolnou politickou sebevraždu v přímém přenosu.
Nechtěl bych být v kůži člověka, který je po čtrnácti dnech od povodní v podstatě zapomenut, má k dispozici jeden vysoušeč - a je pomalu zázrak, když to tak je -na dům (i když by jich potřeboval 5 a více), a dozví se od šťastné, pyšné a rozesmáté paní ministryně „tak radostnou“ zprávu.
Další parlamentní volby se konají už v říjnu příštího roku. Nejeden volič si u volební urny vzpomene, jak měla vláda Petra Fialy poskládány své priority. Zda v nich byl na prvním místě člověk, který potřeboval pomoc od státu, a nebo něco jiného, co prostě mohlo ještě s klidem počkat, a vůbec nic by se nestalo.
