Článek
Kromě období rozmnožování žije ropucha obecná samotářským způsobem života. Aktivní je především za soumraku a v noci, pouze v době páření - občas též za deštivého počasí - je aktivní i přes den.
Na jaře (v březnu až první polovině dubna), jakmile noční teploty stoupnou nad 7 °C, se vydávají ropuchy k vodě, aby se mohly spářit. Ropuchy mají neuvěřitelný navigační systém. Jsou schopné urazit i několik kilometrů a překonat nebezpečné silnice, jen aby se vrátily do toho samého rybníka, kde se narodily, i kdyby jich cestou potkaly deset jiných.
Páření ropuchy obecné je v přírodě fascinující a občas trochu drastická podívaná. Ta začíná ještě dřív, než samice a samec hupnou společně do vody. Samci, kteří jsou menší a mnohem aktivnější než samice, nečekají na ně až u vody, ale číhají podél cest vedoucích k mokřinám. Jakmile samec spatří samici, skočí jí na záda a pevně se jí chytí. Samice, která je výrazně větší a silnější, pak musí nést samce na svých zádech až k vodě, někdy i několik dní. Teprve v ní se začne odehrávat to pravé drama.
Ropucha obecná
Protože je samců výrazně více než samic (6:1), dochází k ostré konkurenci. Kolem jedné samice se často vytvoří koule bojujících samců, kteří se snaží původního držitele shodit. V extrémních případech může být toto klubko tak těžké a agresivní, že se samice pod jejich vahou utopí. Její mrtvé tělo pak doslova obalí další množství nadřízených samečků. Příroda je občas krutá.
Když se pár konečně dostane do vody a najde klidné místo s vegetací, začne samotný akt. Ropucha začne vypouštět dvouřadé rosolovité šňůry. Ty mohou být dlouhé 3 až 5 metrů. Jakmile samice šňůru vypouští, samec na jejím hřbetě ji okamžitě polévá spermiemi. Po nakladení vajec ropuchy vodu opouštějí.
Chuchvalce oplodněných vajíček na hladině
Ještě několik zajímavostí: pokud samec omylem skočí na jiného samce, ten spodní vydá specifické krátké pípnutí, které v žabí řeči znamená: „Pusť mě, jsem taky chlap!“ Ropuchy jsou nejlepšími přáteli zahrádkářů. Jedna ropucha dokáže za noc spořádat desítky škůdců, včetně obávaných plzáků španělských. Traduje se, že povrch těla ropuchy je jedovatý. Pravdou je, že ropucha se před predátory chrání příušními žlázami (to jsou ty vystouplé bulky za očima), které vylučují toxin zvaný bufotalin. Pro člověka je při kontaktu ruky s ropuchou neškodný (pokud si pak ruce neolíznete), ale psa nebo kočku spolehlivě odradí pálivou chutí a podrážděním sliznic. Tak pozor na své miláčky při procházce jarní přírodou, zvlášť při venčení za tmy!
Ale hlavně pozor na roztoužené Bufo bufo, které lze při troše nepozornosti v trávě docela lehce přehlédnout a zašlápnout.
vlastní nekomentované video na YouTube.com
Anketa
Anketa
Zdroje:
https://www.stoplusjednicka.cz/jarni-roztouzeni-kunkajicich-obojzivelniku-nebezpeci-ktere-ciha-na-zamilovane-zaby
https://is.muni.cz/el/1441/podzim2015/Bi2MP_ZOSL/19a_Rozmnozovaci_strategie_zab_Hvezdova.pdf
