Článek
„Pokud má Ukrajina a její západní podporovatelé zvítězit, musí mít nejprve odvahu přiznat, že prohrávají“, píše britský deník The Economist ve své analýze. Ukrajina podle deníku naléhavě potřebuje změnu kurzu, nikoliv „plán vítězství“, který prosazuje prezident Volodymyr Zelenskyj, píše Jitka Zadražilová ve svém článku na serveru novinky.cz,
Ještě nedávno by v mediálním prostoru šlo o naprosto nemyslitelná a odsouzeníhodná slova. Každý, kdo by je vyslovil, byl by označen za prorusského švába, kolaboranta, podporovatele války, podporovatele okupantů a samotného diktátora Putina, jedním slovem dezoláta. Zpochybňování práva Ukrajiny na navrácení všech Ruskem okupovaných území, jakož i šíření ruských narativů, by také znamenalo tvrdý střet se zákonem. Co stojí za náhlou změnou dřívější rétoriky?
Samozřejmě, nejde o žádnou náhodu. V zahraničí s novým přístupem k řešení konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem přišel jako první kandidát na příštího prezidenta USA, Donald Trump, když sebevědomě prohlásil, že by byl schopen ukončit válku ze dne na den. Jenže uzavřít mír tak rychle by bylo možné pouze za předpokladu, že by se každá z válčících stran cítila vítězem. Jak rádi Američané říkají, musela by to být dohoda WIN-WIN.
A jak by taková dohoda mohla vypadat? Trochu spekulace: například tak, že Ruská federace by vrátila Ukrajině Krym, a naopak Ukrajina by se musela smířit se ztrátou území na východě, tedy přijít o Luhansko a Doněcko. Možných řešení jsou stovky.
Ale třeba by při uzavírání míru nemusel probíhat žádný politický územní handl. Možná by k ukončení války postačilo jediné: zakázat Ukrajině vstup do NATO, jak rovněž navrhl D. Trump.
Jenže do hlavy bývalého (a možná i budoucího) prezidenta USA nikdo nevidí. Myšlenky v ní létají rychlostí míčků v osudí, a možná že ani on sám neví, jaký nakonec vyletí ven. Protože dalším, poněkud protichůdným Trumpovým nápadem k rychlému ukončení války, je přimět Rusko k míru výhružkou zvýšených dodávek zbraní Ukrajině. Kde však chce vzít v zadlužených Státech peníze na realizaci tohoto nápadu, už neřekl.
Kdo ví, co ještě Donald vymyslí. Třeba schůzku v Jaltě s Putinem, šéfem Kremlu, a Kim Čong-unem, vůdcem Korejské lidově demokratické republiky? Možná by se na ní mohli dohodnout - při společném popíjení láhve dobré stoličnaje - na vymezení „nových sfér vlivu“. A proč by se měl Donald sejít právě s těmito „vůdci“? Protože podle jeho vlastních slov prvního obdivuje, a druhého dokonce miluje. Na Putinovu adresu řekl: „Vladimir je silný vůdce. Ale rozuměli jsme si a vycházeli spolu dobře.“
O Kimovi, ke kterému chová ještě vřelejší vztahy, Trump v roce 2018 prohlásil: „zamilovali jsme se do sebe hned poté, co jsme si se severokorejským diktátorem vyměnili dopisy“.
Konec vtípků na adresu Donalda Trumpa, opusťme Ameriku, a pojďme na domácí píseček. I u nás se postupně začaly ozývat hlasy, že Ukrajina nemůže dosáhnout vítězství a uzavření míru bez částečných územních ztrát. Dokonce šlo o hlasy z nejvyšších míst. „To prostě není reálné“, prohlásil například prezident Petr Pavel. „Ukrajina musí být ve věci Ruskem okupovaných území realistická“. „Boje neskončí ani totální porážkou Ruska, ani totální porážkou Ukrajiny, ale něčím mezi“, dále prohlásil Petr Pavel do amerického tisku.
K prezidentovi Petru Pavlovi se přidal generál ve výslužbě Šedivý: „Musíme se připravit, že válka nemusí skončit podle našich představ.“
Bohužel, jak u nás, tak ve světě jsou najdou politici, kteří stále nechápou, že opotřebovávací válka přináší jen další ničení, desetitisíce mrtvých, statisíce nešťastných rodin, aniž by jedna z válčících stran dosáhla výrazné převahy a zisků. Politici, nesmiřitelní ke kompromisům. Za všechny bych uvedl ministryni obrany Janu Černochovou, která prohlásila: „Diktovat podmínky míru může jen Ukrajina. Nesmí být obětována jako Československo“. S jejím postojem souzní i ministr zahraničních věcí - bývalý Pirát - Jan Lipavský.
Tato válka jednou nepochybně skončí, stejně jako v historii lidstva skončily všechny předešlé. Pravděpodobně se tak stane až s nástupem Donalda Trumpa do funkce prezidenta Spojených států. Demokraté by, podle mého hlubokého přesvědčení, válku na Ukrajině pouze zakonzervovali v dnešní podobě.
Pokud se Donaldu Trumpovi, jako vůdci největší světové mocnosti, nepodaří uzavřít spravedlivý mír pro obě strany, nezabrání to vzniku příštích válek mezi nimi. Vzpomeňme likvidačních reparací uvalených na Německo na základě Versailleské mírové smlouvy po první světové válce. Reparace, které nebylo Německo schopno unést, se staly jedním z hlavních faktorů vzniku druhé světové války.
Jak by měl, podle vás, vypadat ten správný přístup k jednáním ohledně ukončení války? Jednat tzv. „s citem pro realitu“, nebo trvat na splnění všech vlastních cílů, až do posledního bojovníka? Nebo jinak: souhlasíte s prezidentem Petrem Pavlem, nebo spíš s ministryní obrany Janou Černochovou?
Prosím, hlasujte v anketě.
