Měli se slovanskými ženami děti a  odmítali je uznat za vlastní. Avaři

Co předcházelo příchodu Avarů? Bylo to osídlení velké části Evropy Kelty, kteří z více důvodů (mezi ty zásadní patřila expanze Římské říše) postupně opustili její pevninskou část. Po zhroucení Římského imperia následovala doba „stěhování národů“. Kmeny germánských Svébů, které naše území po odchodu Keltů ovládaly od počátku našeho letopočtu po dlouhá čtyři století, byly nuceny po vpádu nomádských Hunů přicházejících ze středoasijských stepí svá dosavadní území opustit a zamířit dále na jih.

Koncem 6. století pořádají kočovné asijské kmeny nájezdy na Evropu. Turkotatarští Avaři neútočí sice tak zprudka a tak brutálně jako jejich hunští předchůdci (Hunové ovládli část Evropy v letech 375 - 451 n. l.), protože jim nejde o nová území, ale o kořist, o trochu příživnického pohodlí a o pastviny pro svá stáda. Podmaněné kmeny Slovanů byly nuceny Avarům odvádět poplatky, dodávat potraviny, měly povinnost odvádět vojenské kontingenty a podobně. Avaři zacházeli s lidmi z těchto kmenů skutečně jako s otroky, považovali za samozřejmost, že o jejich obživu a pohodlí se stará domorodé obyvatelstvo. Do lože si brali slovanské ženy a děti s nimi zplozené odmítali uznat za vlastní a rovnocenné všech práv. Proto prý v další generaci povstali synové proti otcům a roku 620 propukla protiavarská vzpoura.

Za této situace, snad v r. 623/4, přišel k blíže neurčeným Slovanům francký kupec Sámo se svými společníky. V průběhu bojů Slovanů proti Avarům poznali Slované kvality Sáma a zvolili si ho jako svého přirozeného představitele (krále). Po konečné porážce Avarů byl vytvořen nadkmenový svaz , který byl později nazván Sámovou říší.

Rozprostírala se na území dnešní České republiky, východu Německa, západu Slovenska, západu Maďarska, jihozápadu Polska, východu Rakouska a severu Slovinska. Jejím nejdůležitějším centrem byly pravděpodobně moravské Mikulčice a okolí.

V roce 631 poslal francký král Dagobert svá vojska, aby napadla Sámovu říši, ve které byla nebezpečně velká koncentrace Slovanů, kteří mohli ohrožovat politiku franckých králů. Záminkou pro napadení bylo oloupení a pobití mnoha franských kupců na území Sámovy říše. I když byla ve slavné bitvě u Wogastisburgu francká vojska poražena, Frankové si nepřestávají dělat nároky na území Sámovy říše. Vojska Sáma proto v roce 631 vtrhla do Durynska, (část Francké říše), a pak ještě znovu v letech 633 – 636. Po roce 636 Sámova říše žila díky politickému umění Sáma (respektive díky jeho obchodním kontaktům po celé Evropě) v míru se svými sousedy, jak s Avary, tak s Franckou říší, kteří ji uznávali.

Sámo zemřel roku 658 přirozenou smrtí jako všemi vážený vůdce a jeho říše zanikla. Zbylo po něm 22 synů a 15 dcer, které měl s 12 ženami. Po jeho smrti se zmínky o Slovanech žijících na našem území vytrácí na celých 150 let.

K roku 822 se datuje první zmínka o Moravanech. O 9 let později (831) křtí biskup Reginhard první Moravany. O dva roky později (833) Mojmír I., první moravský panovník, vypudil Pribinu z Nitry, a zakládá Velkou Moravu. V průběhu 9. století podlehly zbytky avarského obyvatelstva rychlému splynutí s ostatními.

Zdroje:

viz odkazy v textu

původně napsáno pro mojebrno.jecool.net