Článek
Paradoxně ji ale nenašel proslulý archeolog Karel Absolon, kterému je nález sošky často připisován (v době nálezu pobýval ve Francii), ale dělník Josef Seidl a technický vedoucí výzkumů Emanuel Dania, kteří ji objevili na úbočí Pavlovských kopců ve zbytcích pravěkého ohniště společně s dalšími artefakty pouze 30 cm pod povrchem země.
Vzhledem k tomu, že soška pochází z období lovců mamutů, zhruba 29–25 tisíc let před Kristem, jde s ohledem na její stáří o podivuhodně mělký nález. Vysvětlení je dvojí: buď sošku do ohniště někdo podvrhl (v dějinách archeologie by to nebylo poprvé), a nebo se hloubka v místě nálezu za tisíce let měnila vlivem eroze a posunů půdy. Druhé vysvětlení je - s ohledem na související nálezy - nejpravděpodobnější.
Při nedávném zkoumání materiálového složení sošky na tomografu ve FNUSA (fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně) došlo k dalšímu zajímavému objevu – na hýždích sošky se našel otisk prstu asi desetiletého dítěte. S jistotou však nešlo o tvůrce sošky.
V současnosti je cca 12 cm vysoká soška uložena ve sbírce Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně. I když je její historická hodnota nevyčíslitelná, američtí starožitníci v roce 2004 stanovili její cenu na zhruba 40 milionů USD, tedy na cca 850 milionu korun.
Nález venuše (a dalších artefaktů z doby ml. paleolitu) někdejší proslulý časopis The Illustrated London News přirovnal k objevení hrobu Tutanchamona. A to už je co říct!
Zdroje:
