Článek
Málokdo už ale ví, že slavný panovník k tomuto dílu přišel tak trochu jako slepý k houslím – přesněji řečeno ex post.
Příběh tohoto bronzového giganta totiž nezačal v moravské metropoli, ale na Vysočině. Autor ji původně koncipoval jednoduše a alegoricky jako Odvahu a stál o to, aby zdobila Jihlavu. Jenže jihlavští radní projevili nečekanou odvahu dílo s názvem Odvaha odmítnout. Protnout historické náměstí modernistickou žirafoidní vizí se jim zkrátka nechtělo.
Žirafa - pardon, Jošt - uprostřed vánočních trhů
V tu chvíli vstoupilo do hry Brno, které zrovna řešilo resty ve svém konceptu „Čtyř ctností“. Spravedlnost už před správním soudem zvedala těžký zelený kvádr, Mírnost tekla z kašny „na kapry“ na Svoboďáku, Opatrnost ve formě černého mramorového údu stojícího před domem U Čtyř mamlasů dohlížela na bezpečnost Brňanů před opálenými kapsáři a chyběla právě jen Odvaha.
Rónův odmítnutý kůň se brněnským konšelům hodil do krámu. Mělo to jediný háček: Brno zároveň nutně potřebovalo pomník svému nejvýznamnějšímu vládci, markraběti Joštovi.
Jošt, římský král
Řešení bylo ryze praktické: socha dostala jméno markraběte jednoduše dodatečně. Nikomu nevadilo, že jezdec nemá Joštovu tvář, brnění odpovídá spíše sci-fi žánru než 14. století a kůň vypadá, že pláchl ze surrealistického obrazu. Z Odvahy se stal Jošt a z Jošta alegorie Odvahy. (Foto)
Jezdec na žirafě
Dnes tak před kostelem sv. Tomáše stojí monument, který dokonale vystihuje brněnský smysl pro humor i recyklaci: památník historické osobnosti, který vypadá jako cokoliv jiné než ona osoba, vznikl pro úplně jiné město a lidé k němu chodí hlavně proto, aby se podívali na koně z podhledu mezi předníma nohama.
Jihlava možná ušetřila, ale Brno získalo atrakci, na kterou se nezapomíná.
