Hlavní obsah
Věda a historie

Polistopadové aféry: Od sarajevského atentátu k opoziční smlouvě

Foto: Regina Kuhne / Wikimedia / Public domain

Václav Klaus (vlevo) v roce 1992

Když se řekne „sarajevský atentát“, většině lidí se vybaví „7 kulí v Sarajevu“ a začátek první světové války. V politické historii Česka ale tento pojem označuje událost, která měla zásadní vliv na uspořádání politické moci v „devadesátkách“.

Článek

Psal se listopad 1997 a v hlavní roli neseděl následník rakouského trůnu, ale tehdejší premiér a šéf ODS Václav Klaus.

V druhé polovině roku 1997 byla česká ekonomika v obrovské krizi. Na povrch začaly vyplouvat obří skandály kolem financování vládní ODS. Ve stranickém účetnictví se objevovali fiktivní sponzoři,  například „Lajos Bács“ z Maďarska nebo „Rajiv Sinha“ z Mauricia, za které ve skutečnosti skrytě platil český podnikatel zprivatizovaných Třineckých železáren, úspěšný bývalý tenisový reprezentant Milan Šrejber.

Uvnitř ODS to vřelo a část vedení se chtěla Klause zbavit. Příležitost k tomu nastala 28. listopadu 1997, kdy Václav Klaus byl zrovna na oficiální návštěvě Bosny a Hercegoviny, kde na základně v Sarajevu navštěvoval české vojáky z misí SFOR.

Dva vysoce postavení členové ODS, Jan Ruml (tehdejší ministr vnitra) a Ivan Pilip (ministr financí), narychlo svolali tiskovou konferenci a před televizními kamerami přečetli prohlášení, ve kterém vyzvali svého předsedu a premiéra Václava Klause k okamžité rezignaci. Argumentovali tím, že pod jeho vedením ODS ztrácí důvěryhodnost a není schopna očistit své financování.

Dopad tiskové konference byl drtivý: během několika hodin odcházeli z vlády koaliční partneři (KDU-ČSL a ODA). Václav Klaus musel 30. listopadu podat demisi celého kabinetu. Vzpurné křídlo ODS kolem Rumla a Pilipa ze strany odešlo a založilo novou stranu - Unii svobody (US). Na prosincovém kongresu ODS však Klaus svou pozici s přehledem obhájil.

Český sarajevský atentát splnil svůj krátkodobý cíl: položil Klausovu vládu. Na druhou stranu měl obří nechtěný vedlejší účinek: umožnil vznik Zemanovy vlády. Frustrovaný a zrazený Klaus se totiž později dohodl se svým největším politickým rivalem Milošem Zemanem, a výsledkem byla slavná Opoziční smlouva, která oběma velkým stranám zajistila pohodlné rozdělení moci v zemi na další čtyři roky.

A co dnes dělají někdejší „reformátoři“ ODS?

Jan Ruml: Začátkem roku 2024 utrpěl po pádu ze schodů velmi vážný úraz hlavy s otevřenou frakturou lebky. Ačkoliv byla prognóza lékařů zpočátku kritická, díky péči rodiny a rehabilitaci se dokázal zotavit, znovu naučit mluvit a chodit a v rozhovorech se vrátil k reflexi politiky i svého života.

Ivan Pilip: Věnuje se byznysu a působí jako nakladatel - vlastní například známé Nakladatelství Práh, které vydává mimo jiné knihy Patrika Hartla. V minulosti se věnoval také realitnímu trhu. Do politiky se vracet neplánuje, ale občas vystupuje v médiích jako ekonomický a politický komentátor.

Anketa

Poškodila tzv. "Opoziční smlouva" české politické prostředí?
ano
77,8 %
ne
18,5 %
nevím
3,7 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 27 čtenářů.

Tematicky příbuzné články:

Zdroje:

viz odkazy použité v textu

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz