Článek
Když se řekne „Oskar Schindler“, většina lidí si představí charismatického zachránce s tváří herce Liama Neesona z černobílého sedmioscarového amerického filmového dramatu „Schindlerův seznam“ z roku 1993. Skutečný příběh rodáka ze Svitav je však plný rozporů: před válkou Schindler rozhodně nebyl na straně dobra.
V rodném městě neměl pověst hrdiny, ale spíše lehkomyslného playboye a muže na hraně zákona. Jeho povaha se projevila už za studií na gymnáziu, ze kterého ho vyloučili kvůli padělanému vysvědčení. Miloval rychlá auta, motorky, drahý alkohol a noční život. Kvůli jeho životnímu stylu a neustálým dluhům mu místní lidé dali nelichotivou přezdívku „Schindler gauner“.

Portrét Oskara Schindlera ve veřejné galerii v uličce Pod Věží
V roce 1928 se jako dvacetiletý mladík oženil s Emilií Pelzlovou. Její bohaté věno však Oskar velmi rychle utratil za nákup luxusního automobilu a splátky vlastních dluhů. Manželství bylo od začátku nešťastné - Oskar byl Emilii neustále nevěrný a ve Svitavách měl dokonce dvě nemanželské děti s jinou ženou.
Když v roce 1929 zasáhla svět Velká hospodářská krize, rodinná továrna na hospodářské stroje zkrachovala. Schindler přišel o práci a pokoušel se podnikat na vlastní pěst. Zkusil prodej realit i práci v bankovnictví, ale neúspěšně. V této době byl dokonce několikrát zatčen za opilství, výtržnictví a drobné podvody.
Chudoba ho přivedla k tomu, že od roku 1935 pracoval jako špion pro německou vojenskou zpravodajskou službu (Abwehr) a prováděl špionáž proti tehdejšímu Československu. Za tuto činnost dostával od nacistického Německa štědrý plat, což mu umožnilo vrátit se k luxusnímu životnímu stylu.
V červenci 1938 však „spadla klec“ když byl zatčen přímo na svitavském náměstí v hotelu Ungar. Při domovní prohlídce u něj byly nalezeny tajné vojenské dokumenty. Schindler se k vlastizradě přiznal a hrozil mu trest smrti nebo dlouholeté vězení.

Hotel Ungar na hlavním náměstí ve Svitavách
V září 1938 ale byla podepsána Mnichovská dohoda, Svitavy byly připojeny k nacistickému Německu, a Schindler byl v rámci amnestie propuštěn jako „národní hrdina“. Hned poté vstoupil do nacistické strany NSDAP a po invazi do Polska odešel do Krakova s jediným cílem: pohádkově zbohatnout na arizaci židovského majetku a levné pracovní síle.
Filmová scéna, ve které Schindler se svým účetním Itzhakem Sternem v noci sepisuje jména Židů, které zachrání, a kde Itzhak říká slavnou větu: „Ten seznam… to je absolutní dobro. Ten seznam je život. Kolem těch okrajů je samá propast“, je čistá hollywoodská fikce. Historici dokázali, že Schindler v té době seděl ve vězení a samotný seznam sestavoval někdo úplně jiný - židovský úředník Marcel Goldberg, který si za zařazení na seznam často nechal od vězňů platit.
Přesto všechno nelze Oskaru Schindlerovi upřít jedno: když viděl brutalitu nacistického režimu na vlastní oči, jeho motivace se proměnila. Aby své dělníky ochránil před plynovými komorami, přestěhoval v roce 1944 svou továrnu do Brněnce u Svitav. Zde, za pomoci své manželky Emilie (na kterou film nespravedlivě zapomíná), utratil veškeré své jmění za úplatky pro esesáky a jídlo na černém trhu, aby své vězně udržel naživu.

Vstup do bývalé Schindlerovy továrny v Brněnci

Schindlerova archa - budova a náměstíčko

Schindlerova továrna v Brněnci
Oskar Schindler nebyl žádný černobílý hrdina. Byl to člověk, který využíval zločinný systém ve svůj prospěch, ale v klíčový moment našel svědomí (nebo si do budoucna vytvářel alibi?) a riskoval vlastní život, čímž zachránil více než 1 200 lidských životů.
Pokud se dnes projdete po Svitavách, v parku Jana Palacha, přímo naproti jeho rodnému domu, najdete Schindlerův památník s nápisem: „Nezapomenutelnému zachránci života, 1200 pronásledovaných Židů.“
Je to až fascinující kontrast k tomu, jak ho v téže ulici vnímali sousedé před rokem 1938…

Pomník svitavskému rodákovi Oskaru Schindlerovi
Památník Oskara Schindlera byl odhalený v roce 1994 u příležitosti předpremiéry filmu Schindlerův seznam.

Pomník stojí před domem kde se Schindler narodil
Když tedy stojíte u pomníku, díváte se v podstatě přímo na budovu, kde se Schindler v roce 1908 narodil a kde strávil své mládí. Pokud se o jeho životě ve Svitavách chcete dozvědět víc, doporučuji navštívit také nedaleké Městské muzeum, kde mají stálou expozici věnovanou právě jeho rozporuplnému příběhu, anebo Muzeum přeživších v nedalekém Brněnci.

Rodný Schindlerův dům stojí naproti Parku Jana Palacha
V poválečném Německu se Schindler nesetkal s vděkem ani uznáním široké veřejnosti. Mnoho Němců ho považovalo za zrádce národa, protože pomáhal Židům a uplácel německé úředníky. Na ulicích v Hildesheimu na něj lidé občas pokřikovali a nadávali mu. Schindler si často stěžoval, že se v Německu cítí jako vyvrhel.
Po válce se Oskar Schindler pokusil podnikat v Argentině i Německu, ale jeho podnikání skončilo vždy krachem. V Argentině se rozešel s manželkou Emilií, a poté začal hodně pít. Jeho zdravotní stav se kvůli alkoholu a stresu prudce zhoršoval. Ke konci života byl v podstatě bez peněz a žil z finanční podpory a darů od „Schindlerových židů“ (Schindlerjuden), kteří na něj nezapomněli a skládali se mu na živobytí.
Oskar Schindler zemřel ve věku 66 let 9. října 1974 v německém městě Hildesheim (tehdejší Západní Německo) na selhání jater. Umíral s pocitem, že jeho oběť byla sice správná, ale společnost ho odvrhla.
Podle svého přání byl však následně pohřben v Jeruzalémě na katolickém hřbitově na hoře Sion. Stal se tak jediným bývalým členem nacistické strany, kterému se dostalo této cti.
Anketa
nekomentované amatérské video, zdroj: Youtube.com: Pomník a rodný dům Oskara Schindlera ve Svitavách
Zdroje:
místní informační cedule
Kontroverzní Oskar Schindler (video) - Stream






