Článek
Ve veřejnosti stále (a mylně) převažuje mýtus o zástavě srdce. Náhlá zástava srdce v důsledku prudkého stažení cév a skoku krevního tlaku po skoku do studené vody sice může nastat, ale stává se to hlavně lidem, kteří mají skrytou nebo diagnostikovanou srdeční vadu, případně starším lidem. U zdravého jedince je dýchací reflex mnohem rychlejší a nebezpečnější zabiják.
Co se děje při skoku do chladné vody v extrémně teplém počasí a jak přesně k utonutí dochází?
Když chladová čidla na kůži zaznamenají prudký pokles teploty, tělo zareaguje zcela mimo vůli člověka. První reakcí člověka je masivní, nekontrolovaný nádech. Pokud má člověk v tu chvíli hlavu pod vodou, vdechne vodu přímo do plic, což okamžitě spustí proces tonutí (často doprovázený křečí hlasivek, který dýchací cesty uzavře a člověk se dusí).
Následuje nekontrolovaná hyperventilace, kdy tonoucí začne extrémně rychle a zmateně dýchat. V ledové vodě klesá schopnost zadržet dech na pouhých pár sekund. Člověk propadne panice, nedokáže koordinovat plavání s dýcháním a velmi rychle se začne topit.
Jak přežít, když už se člověk nedostane do situace, že nečekaně spadne nebo záměrně skočí do chladné vody? Tím nejdůležitějším je bojovat s instinktem, který nám velí začít okamžitě zběsile plavat.
Prvních 60 až 90 sekund naopak máme pouze splývat a soustředit se jen na zklidnění dechu. Šokový dýchací reflex by měl po minutě až dvou odeznít. Teprve až budete mít dýchání pod kontrolou, začněte plavat ke břehu nebo volejte o pomoc.
Znalost tohoto postupu může zachránit život mnoha lidem. Proto informujte své známé, jakým způsobem předejít utonutí. Většina teplých dnů nás totiž teprve čeká.
Anketa: Věděli jste, že hlavním příčinou tonutí je „zástava dechu“?
Anketa
Zdroje:
