Hlavní obsah
Názory a úvahy

Spekulativní úvaha: Co by řekl Masaryk na současný rusko-ukrajinský konflikt?

Foto: Jindřich Bíža, vlastní foto

Masarykovy politické kroky, jeho hluboká znalost Ruska a filosofické zaměření nám dávají poměrně dobrou možnost odhadnout, jak by se k němu postavil.

Článek

Masaryk rozhodně nebyl absolutní pacifista. Jeho postoj k válce nejlépe vystihuje jeho slavné heslo: „Železem a krví se nic nerozhodne, ale železem a krví se někdy musí bránit to, co bylo vytvořeno duchem.“

Masaryk uznával a obhajoval spravedlivou (tedy obrannou) válku. Tento svůj postoj dokázal v praxi už během první světové války. Sám jako profesor a humanista inicioval vznik Československých legií v Rusku, Francii a Itálii. Pochopil, že k získání samostatnosti a porážce agresivního imperialismu (tehdy rakouského a německého) je vojenská síla nezbytná.

Masaryk byl jedním z největších evropských znalců Ruska své doby, což dokázal ve svém monumentálním díle Rusko a Evropa. V carském autokratickém režimu i v pozdějším bolševickém totalitarismu viděl Masaryk stejný problém: absenci úcty k jednotlivci, nedostatek demokracie a sklon k brutalitě. Bolševickou revoluci označil za projev kulturního primitivismu a „nekritického, docela nevědeckého neomylnictví“.

Masaryk současně velmi dobře vnímal svébytnost ukrajinského národa. Během svého pobytu v Rusku v letech 1917–1918, kdy organizoval legie, jednal s představiteli rodící se ukrajinské autonomie (Ukrajinské lidové republiky) jako s legitimními partnery. Uznával právo Ukrajinců na sebeurčení a nezávislost na Moskvě.

Co by tedy TGM nejspíš řekl o současném konfliktu?

Současný kremelský režim by Masaryk viděl jako přímé pokračování starého carského imperialismu a sovětského absolutismu. Ruský útok na Ukrajinu by označil za barbarský akt, který porušuje mezinárodní právo, základy humanity a právo malého národa na existenci.

Pro Masaryka byla demokracie nejen politickým systémem, ale mravním názorem na svět. Konflikt na Ukrajině by proto neinterpretoval jen jako územní spor, ale jako hluboký střet mezi západní demokratickou civilizací (postavenou na svobodě jednotlivce) a východní autokracií (postavenou na moci státu a násilí).

Masaryk by v ukrajinském boji viděl učebnicový příklad spravedlivé obranné války a pravděpodobně by zopakoval, že mír nelze vykoupit ústupky agresorovi na úkor slabšího.

Samozřejmě, jsou to jen spekulace. Ale vzhledem k tomu, že Masaryk se nikdy nezpronevěřil svým ideálům, a během svého života udržoval kontinuální politický názor, s největší pravděpodobností by na rusko-ukrajinský konflikt nahlížel právě tímto pohledem.

Anketa

Měla by Ukrajina být přijata do EU?
ano, co nejrychleji
31,3 %
ano, ale až splní podmínky pro vstup
43,8 %
nevím
0 %
spíš ne
6,3 %
určitě ne
18,6 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 16 čtenářů.

Může vás také zajímat:

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz