Článek
Slavkovský zámek, postavený dle návrhu italského architekta Domenica Martinelliho, patřil šlechtickému rod Kouniců. Kounicové se výraznou měrou podíleli po mnoho let na utváření zahraniční politiky Habsburské monarchie. Před bitvou tří císařů u Slavkova 1805 pobýval na zámku ruský car Alexandr I. a rakouský císař František I.
Po bitvě tří císařů si jej za své dočasné sídlo zvolil i francouzský císař Napoleon. V sále, který je dnes nazýván „historickým“, bylo po největší bitvě na Moravě podepsáno příměří mezi Francií a Rakouskem a z balkonu zámku tehdy přednesl Napoleon provolání ke svým jednotkám.
Nejznámějším je jeho závěr: „Řeknete-li, bojoval jsem u Slavkova, pak vám každý odpoví - To je hrdina.“
Mírová smlouva s krutými podmínkami pro poraženou stranu (Rakousko a Rusko) byla uzavřena 26. prosince 1805 v Bratislavě.
Součástí zámeckého areálu je zahrada o výměře 16 hektarů, která je osazena 4 velkými bazény s vodotrysky, a postavami z antických bájí; celkem jde o téměř padesát plastik, pocházejících z první poloviny 18. století. Jejich autorem je Ital Giovanno Giuliania a Rakušan Ignác Lengelacher. Zámecká zahrada, jejíž podoba je z druhé poloviny minulého století, je častým místem jarmarků, ale i simulovaných napoleonských válek. Zámek na MAPY.CZ
Slavkovský zámek je národní kulturní památkou.