Článek
Když už seberu psychickou sílu a odhodlám se k nákupu, většinou pak chodívám do obchodu, který se rád chlubí prodejem českých potravin. K dobru dává i to, že když by mělo čekat ve frontě u jedné pokladny víc než pět zákazníků, tak prý automaticky otevírá další kasu. No, není to pravda – i tímto obchodem se dosti často vine had lidí od pokladen kolem regálů se zmrzlinou až k pultům s uzeninami a masem. Nevím, jak to máte vy, ale třicet hlav ve frontě přede mnou umí spolehlivě nahradit mých pět litrů krve pěti litry adrenalinu. Nebo přivodit pocit zoufalství. Například včera - bylo pravé poledne, když jsem se konečně krok sun krokem došoupal po 30 minutách čekání ve frontě až k pásu jediné otevřené pokladny.
Když už přede mnou stál jediný zákazník, všiml jsem si, že hned vedle se najednou otevřela druhá pokladna. Nejsem vztahovačný, ale ten obchod mi to jistě udělal schválně. No, co už, zůstanu u této kasy, zboží předělávat k jiné nebudu. To jsem ovšem netušil, že za mnou (a tentokrát výjimečně dokonce i přede mnou) už číhalo několik předbíhačů. Mohu vás předběhnout? Mám jen dvě limonády, ozval se první z nich. Klid, říkám si, stále si přeci držím druhé místo.
To jsem ale nemohl tušit, že po jeho odchodu se vzápětí přiřítí z druhé strany ke kase prodavačka pracující v tomto obchodě: Nebudete se zlobit, když vás předběhnu? Jen jsem si koupila něco ke svačině. Kasa vedle zatím odbavila prvního zákazníka. Když prodavačka odešla, stanul jsem konečně v čele fronty. Jenže mi to bylo houby platné, protože jak asi tušíte, uslyším za sebou hlas dalšího předbíhače: Pane, jen proletím kolem vás, mám v košíku zmrzlinu, tak aby mi v tom teple neroztekla, chápete, že? Mezitím byl u vedlejší pokladny odbaven už druhý zákazník.
Bůh nákupu se ten den rozhodl mne ještě trochu potrápit… Když jsem se totiž dostal k placení, pokladní se mne zeptala - hotově nebo kartou? Vytáhl jsem telefon, přiložil ho ke čtečce a palcem stiskl místo kde se na displeji nalézá senzor otisku prstu. Nic. Pane, zkuste to ještě jednou. Zkouším a opět nic. Když se platba nepovedla ani napotřetí, napadlo mne, že otisk nefunguje zřejmě proto, že jsem na mobilu před odchodem do obchodu měnil ochrannou fólii. Nakonec vše zachránil až čtyřmístný kód.
Prostě, když se u pokladny sejdou předbíhači a nefungující technika, je to o nervy.
