Článek
Sjezd horskými kaňony notně prověří brzdy a řidičskou kondici.

Průsmyk v Sarejevském kantonu. Foto Jindřich Ginter
Pro člověka z města je alespoň průjezd víceméně opuštěným krajem balzám na oči a duši.

Nespoutaná krajina Bosny. Foto Jindřich Ginter
Jaký je zde život pastevců-hledají jeho smysl a mají „depky“ jako my, chtěli by jinam a něco lepšího a pohodlnějšího? Neřekl bych. Je to ale jen pocit; popravdě nevím.

Osvobozující pustina. Foto Jindřich Ginter
Cedule hlásí, že zde je „lokální komunita.“ Jak dlouho, než jí převalcuje masivní turismus? I já jsem turista, vím. Nedaleko od této cedule se už staví apartmány. To jsem si vzpomněl na šumavskou Kvildu, na onen paradox, že místní sice potřebují a chtějí peníze turistů a těch co si mohou dovolit koupit apartmány pro sebe a pronajímání, ale zároveň příval dovolenkářů taková místa ničí.

Civilizace hlásí: zde se zastavil čas. Foto Jindřich Ginter
Čas v odpoledním slunci plyne pomaleji.

Ticho, vzduch se tetelí. Foto Jindřich Ginter
Nekonečné ostré serpentýny a obzvláště prudký je sešup k jezeru Boračko. Chladná čirá voda, základní zázemí. Zde stojí za to i přespat.

Jezero Boračko. Foto Jindřich Ginter
Řeka Neretva, průzračná voda. To jsem si zase vzpomněl na šumavskou Vydru.

Nerertva nedaleko Titova bunkru. Foto Jindřich Ginter
Horečnatá výstavba nových bytů v Sarajevském kantonu ukazuje na značné zahraniční investice.

Výstavba apartmánových domů v Sarajevském kantonu. Foto Jindřich Ginter
Rozdělenost země je ale očividná i pro turistu neznalého geopolitických souvislostí. Jedete přes Bosnu a Hercegovinu najednou nová cedule u silnice jako na hranicích: „Republika Srbská“. V řadě obcích na území Bosny a Hercegoviny vlají také chorvatské vlajky a jsou obnovovány chorvatské kostely.

Chorvatská komunita v Bosně a Hercegovině. Kostel církve sv. Prokopa. Foto Jindřich Ginter
Jak je země rozdělena, co se dělo během války před třiceti lety může člověk poznat v Sarajevu v muzeu genocidy. Jsou zde dobové fotografie a film z obléhání, věci obyvatel a jejich výpovědi, mapy, kdy, kde, vedle koho a proti komu stál…I když od války z pohledu života uběhlo docela hodně času, ďulky ve fasádách řady domů stále vypovídají o hrůzách války.

Sarajevo. Křižovatka, u níž byl 28. června 1914 byl spáchán na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este atentát. Zde de facto začala 1. světová válka. Nedaleko této křižovatky je i muzeum genocidy z tzv. Jugoslávských válek a obléhání města v roce 1992.
Kdo by to byl řekl, že i v Sarajevu narazíme na dopravní raritu: uličku závor.

Proč? Ulička závor v Srajevu. Foto Jindřich Ginter
Se vzpomínkami na válku se člověk setká také v Mostaru. U mostu se prodávají mapy a knihy s odkazem na tzv. válku v Jugoslávii.

Most přes Neretvu v Mostaru. Symbol války. Foto Jindřich Ginter
Stojí za to do Bosny a Hercegoviny jet. A stojí za to uvědomit si, že hromadící se napětí mezi kulturami, které se odbrzdí, když jsou příliš rychle nahrazovány staré pořádky novými, vždy vedlo a vede k válkám, a vždy umírají lidé, kteří chtějí žít a ne válčit.

Setkávání kultur v Mostaru. Kostel vedle mešity, křesťan vedle muslima. Foto Jindřich Ginter
Ulička, kde to cinká, hraje a voní. Jako z Aladinovy kouzelné lampy.

Posezení v Mostaru. Foto Jindřich Ginter
I když je Mostar malý, mnoho domů stále čeká na znovuvybudování.

Tento dům, hned vedle historického bazaru teprve čeká na svého investora. Foto Jindřich Ginter