Článek
Dopis do vlastních rukou, s dodejkou. Takže důležitý. Našel jsem lístek ve schránce. Když vás pošťačka nebo pošťák dvakrát nezastihnou doma, mají dopis vhodit do schránky. Přímo na obálce, u modrého pruhu, je tučným písmem napsáno: ULOŽIT 10 DNŮ. NEVRACET, VLOŽIT DO SCHRÁNKY.
Od toho okamžiku běží lhůta, kdy se má za doručený se všemi dalšími případnými právními následky. Po Vánocích jsem ale ve schránce našel jen lísteček. Na černošické poště milá úřednice za přepážkou k mému údivu praštila do stolu.
„Vy nemáte ten dopis ve schránce?!,“ dotázala se udiveně. Opravdu tam nebyl. „Už toho mám dost. Tady to asi nebude fungovat nikdy. Doručovatelka ho měla hodit do schránky, a místo toho ho odvezla zpátky, do Radotína. Absolutně nesmyslně, proti všem pravidlům,“ zlobila se úřednice ještě více než já. Sepsala k tomu stížnost a dala mi telefon na radotínskou poštu.
Nikdo to nebral ani po opakovaném volání. Takže osobně, byl úřední den. A zde se scénka opakovala. „Jak to, že vám to nedala do schránky?,“ divila se opět milá poštovní úřednice za přepážkou. Na dobrých deset minut zmizela v útrobách pošty.
Vrátila se se slovy, že dopis ležel vedoucí doručovatelek prostě na stole, a že je štěstí, že jsem přišel, protože ho doručovatelka chtěla poslat zpátky odesílateli. „Tak se to ale nedělá, měla vám ho hodit do schránky,“ potvrdila slečna od přepážky a předala mi ještě dopis pro manželku, který na stole našla také.
Dopis s modrým pruhem pro mne byla opravdu pokuta za špatné parkování. Pár stovek. Jenže, když doručovatelka dopis do schránky nedala, měl by se nejspíše stejně za doručený tzv. fikcí a pak už by pokuta nebyla za pár stovek, ale šla do tisíců a po roce k exekutorovi.
Někdo namítne: řeší to datovka. Mám ji, i když nechápu proč je k ní tolik kódů a není uživatelsky přívětivá. Budiž. Ale stejně chodí dopisy s pruhem.
Bezpečnostní prověrku z letiště doručila sousedka
Radotínská pošta ovšem perlí dál, toto není jediná zkušenost. Našemu známému přinesla obálku s modrým pruhem sousedka! Tomu říkám doručení do vlastních rukou. Doručovatelka tedy musela podepsat příjemce místo něho. V dopise byla zpráva o jeho bezpečnostní prověrce pro práci na letišti. Takže bezpečnostní prověrky do vlastních rukou nám v Česku nosí sousedky.
Na Radotínskou poštu, která svou nefunkčnost vysvětluje chronickým nedostatkem doručovatelů, si už měsíce stěžuje černošický starosta a informuje občany v místním listě o četných jednáních s vedením pošty. Jednání zjevně nikam nevedou.
Návrh na řešení: Státní poštu za korunu prodat Zásilkovně nebo jiné fungující zasilatelské společnosti. Doplňkový prodej, tedy cpát hračky, losy a puzzle „postav si svou poštu“ do přepážek na pobočkách očividně nepomáhá.
Připomíná mi to případ ze severozápadních Čech, kde jednou starosta zjistil, že v kradených autech „jede“ celá jeho tamní městská policie. Nic nevyšetřoval. Zrušil ji a tři miliony ročně, které tak ušetřil, dal na domov důchodců.
Jak funguje pošta u vás? Napište do diskuze nebo hlasujte v anketě.
