Článek
Protože hodně z nás neví, kudy kam, padají na ně osobní frustrace i bolesti světa - nedokáží vypnout přísun apokalyptických zpráv - a hledají alternativu ke skutečně ne příliš funkčnímu právnímu systému/státu.
Domůžete se po letech soudního rozsudku ve váš prospěch, ale už ne výkonu takového soudního rozhodnutí.
Zákon devalvuje. Znám dost takových případů. Spravedlnost jen na papíře. Často, už před lety, na to poukazoval například soudce Nejvyššího soudu Roman Fiala.
Je alarmující, kolik u nás přibývá nešťastných a neukotvených lidí. A svým způsobem charismatičtí blázni toho zneužívají, a nešťastníkům servírují placebo-pohádku o nové planetě, o ráji na zemi.
Na začátku toho všeho jsme měli možná dát těch pár zvěstovatelů na časově omezený odpočinek do blázince, nebo na veřejně prospěšné práce, ale jsme víceméně svobodná společnost, která už nechce opakovat časy, kdy vznikla píseň Bláznova ukolébavka - takže to nejde. Stejně tak nejde pořádat hony na čarodějnice, na skutečné bylinkáře, kteří znají moudrost předků a sílu přírody, a dokáží lidem pomoct.
Je ovšem těžké rozlišit opravdové léčitele s velkou znalostí a vnitřní silou od šarlatánů.
Dobíjení energií je fajn relax. Esoterika ale může často sklouznou k vymazání zdravého rozumu. Foto Jindřich Ginter
Ovšem sektářských „bláznů“ je už příliš, aby se nad tím jen mávlo rukou. Něco by nám to mělo říct, třeba to, že akce vyvolává reakci. Lidé se až příliš už zklamali z oficiálních zdrojů, už nevěří ani těm, kdo to myslí dobře a snaží se ukazovat, co je pravda a lež, protože realita bývá někde mezi, velká část lidí, i těch co nejsou v sektách, nevěří politikům a institucím.
Sekta, jako ta vesmírná, popsaná v reportáži, je pro slabší povahy únik a úleva - nechat si smazat jméno, občanku a dostat nový „planetární“ původ včetně SPZ. Kdo by občas nechtěl všechno hodit za hlavu, takový reset. Většině stačí se vyspat. Někdo si nemůže pomoct a hltá nesmysly instalatéra v exekucích. Vrána k vráně sedá.
Sekty jsou často spojeny s rituály, které vycházejí z toho, že noc je dlouhá a tajemná, a bubny jsou emoční. Nic víc. Ilustrační foto Jindřich Ginter
Vůdci sekt navíc koření své bláboly souvislostmi mající v jisté nadsázce reálné kontury. Je fakt, že státy jsou hodně v pozadí řízeny korporacemi, které vlastní pár velkých akciových fondů. To je prostě realita skutečného života.
Je to smutné, že už tolik chce žít na nereálné planetě nebo vesmírné lodi. Svým způsobem jsou zrcadlo většinové společnosti, i ta totiž podléhá reklamním výplodům, nebo politickému marketingu. Ten používá podobné sociální triky jako sektáři ve stylu „jděte za mnou, volte mne, bude líp“.
Ovečky sekt jsou ale hodně zoufalí lidé v koutě hledající úlevu, spásu. Zoufalí dělají zoufalé skutky. Chtějí někam patřit. Rodiny jim nefungují, trápí je nemoci, žijí s pocitem, že jsou v tom všem samy - a najednou jim někdo dává rozhřešení, novou identitu, nové místo v novém společenství.
Ano, život je nebezpečna věc, ano každý se musí poprat se životem, jak umí, a nečekat jen s nataženou dlaní. Ale přesto mám pocit, že jako společnost ztrácíme empatii.
Dříve ji většina hledala v křesťanství, z něhož dodnes vycházejí naše kulturní kořeny, a to i těch z nás, kdo jsou ateisté. I ten, kdo nechodí do kostela slaví Vánoce, nebo v těžkých chvílích říká „modlím se,ať ti to dobře dopadne“, či si povzdechne „ach, Bože“.
Takové sekty byly a jsou třeba v Americe, takových je i u nás více. Některé si žijí v ústraní, netlačí své ideály na sílu, ale často to končí špatně, protože jeden dobře mluvící blázen vykořisťuje své ovečky. Dělá sám to, proti čemu horuje. Káže, jak nás ničí korporace a státy, ale přitom od svých lidí sám vysává práci a peníze.
Je třeba si držet odstup od bláznivých alternativ, navzdory tomu, jaké se na člověka v životě valí trable, ale také se zamyslet, proč třeba jeden z členů rodiny uniká do takových šíleností.
Reportáž Kristiny Cirokové zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/porady-teren-lide-veri-ze-je-z-vesmiru-ve-skutecnosti-je-instalater-a-dluzi-devet-milionu-245447
