Článek
Prvně bych chtěl říci, že je snad přece úplně jedno, je-li článek podepsán nebo ne. Je to médium pro přenos informací a tuto práci plní i bez podpisu, stejně jako vzkaz napsaný na veřeném záchodě, na mostě, zastávce, nebo inzerát v novinách. Je jen na nás, zdali s formou a obsahem souhlasíme. V případě nápisu „Servít je vůl“ také neznáme autora, přesto heslo žilo svým životem a dalece přesáhlo hranice naší vlasti.
Za další je třeba zmínit, že anonymní články nejsou výsadou mojí a některých mých kolegů ze Seznam Médium, ale že pod pseudonymem psala svá literární díla i Barbora Panklová, kterou známe z pětistovky. Vadí to snad někomu? A vadí někomu, že Svítání na západě, Tajemné dálky, Větry od pólu či Stavitelé chrámů nejsou podepsány autorovým pravým jménem Václav Ignác Jebavý, ale psedonymem Otokar Březina? A co Lucie Bílá? Kdo prská nespokojeností, že nehrají písně od Hany Zaňákové? Kdo zazlívá J. K. Rowlingové, že po ukončení ságy o Harrym Potterovi psala pod pseudonymem Robert Galbraith?
Dále je třeba apelovat na zdravý rozum, který nám říká, že i podepsání článku by ničemu nepomohlo. Ostatně, v republice existuje příjmení Trojka. Mohu být tedy Jindřichem Trojkou? A pokud ne a byl bych třeba Václavem Novotným či Karlem Dvořákem, co by se změnilo? Předpokládám, že nic. A v případě, že bych sdílel jméno s někým jiným, což je dost dobře možné, pak bych mohl zadělat svým názorem na problémy jemu. (A to i když se snažím psát spíše smířlivě a apelovat víc na zdravý rozum než na primární pudy.)
V neposlední řadě bych se ještě rád vyjádřil k výhodě být v anonymitě. Znám případy, kdy po bouřlivé diskusi na internetu se šílenci rozhodli zničit svému oponentovi život. Zjistili si o něm ledacos a obtěžovali jeho přítelkyni, udávali jej v práci, psali mu dopisy s výhružkami. To vše kvůli rozepři, zda za komunistů bylo líp, či nikoliv. V takovém toxickém prostředí opravdu není dobré podepisovat se plným jménem a adresou. My na Seznam Médiu rozhodně nejsme zaměstannci a těch pár korun nám za takové patálie skutečně nestojí (mimochodem, neplatí nás ani Fiala, ani Gates, ani zednáři). A ukázalo se, že někdy takový stalking může vést až za hranice legálního jednání.
S touto anonymitou koresponduje i ramenaté prohlášení některých diskutérů, že stačí přečíst titulek, jméno a autora a oni odborníci už vědí, že to nemusí číst. Připomíná mi to historku jednoho českého filozofa, jehož knihu odmítli komunisté vydat pro závadný obsah. A na otázku, co že je v ní závadného, mu bylo agenty sděleno, že to přece nemusí číst, aby věděli, co v tom je. No a pokud máte potřebu po přečtení nadpisu a podpisu článek nečíst, když víte, co v něm je, pak prosím, číst jej opravdu nemusíte. A ani si nemusíte hrát na soudruhy agenty, kteří vědí, co v tom je. Ne, opravdu nežijeme v době, kdy hláška „Něco na tebe vím“ má takovou váhu jako v minulém režimu. Díkybohu. A hrát si na machry jen proto, že o někom vím, kde bydlí, je dost ubohé.
Váš (možná) anonymní autor Jindřich (který Jindřichem vůbec být nemusí).
