Článek
Předně je třeba říci, že nejsem žádný ekoterorista ani nepřítel automobilismu. Naopak mám auta rád a rád si prohlížím automobilové skvosty na různých předváděcích akcích i výstavách. Byl jsem jako divák i na závodech formule 1, kam jsem jel autem. Autem s benzínovým motorem. A autem jezdím leckams, ročně najedu standardně kolem 20 tisíc kilometrů. A samozřejmě mám velkou radost, když někde roste nový kus dálnice.
Na trase, kterou jezdím nejčastěji, nyní staví obchvat dvou vesnic. Super, zrychlí se cesta, zdá se na první pohled, a skutečně tomu tak je. Jenže pak se člověk zamyslí nad tím, kudy ten obchvat povede. Zadem kolem vesnic, někomu za zahradou. Nejspíš ti lidé, kteří doteď měli barák na okraji vesnice a libovali si, jaký tam mají klídek, úplně šťastní nebudou. V lepším případě musí spoléhat na protihlukové stěny, v horším na stěhování. Holt daň pokroku.
To, že někomu nová silnice zkazí bydlení, je ale pro většinu společnosti přijatelné riziko. Má to ale i další aspekty, které jsou ve své podstatě dramatičtější. A těmi jsou zásahy do přírody. Ne, nejde o migrující žabičky ani prvky krajiny mající punc ochrany (těm se obvykle silnice snaží vyhýbat). Jde o to, že tam, kde kdysi byla louka nebo lán pole, nyní bude natažená silnice. A nikdo už v budoucnu nesvede vrátit tento kus země do původního stavu.
Zdá se vám ztráta jednoho pole, které odteď bude rozdělené na dvě menší části, v pohodě? Jistě, proč ne, pomůže to tisícům lidí, kteří tudy pojedou. Jenže v kontextu všech staveb už se dostáváme do poměrně vysokých čísel. Z Prahy směrem do Rakouska se nyní staví dvě dálnice. Tedy spíše dostavují, protože většina jich už stojí. D3 z Českých Budějovic do Dolního Dvořiště a D4 od Milína do Mirotic. S délkou 31,8 km (D4) a 43,8 km (D3) měří oba kusy dohromady 75,6 km. Pokud vezmeme v úvahu, že šířka vozovky je 27,5 metru, pak nám na kalkulačce vyjde, že plocha, kterou tyto dva kusy dálnice zaberou je 2,7 kilometru čtverečního. Z celkové rozlohy České republiky 78 887 km2 to sice není nějak závratná část, ale na druhou stranu je to plocha, do které by se ne úplně malé Václavské náměstí (42 tisíc metrů čtverečních) vešlo téměř 50krát. A to počítáme jen se šířkou vozovky, bez náspů, struh, sjezdů, mostů a podobné dálniční infrastruktury. Pokud převedeme plochu samotné vozovky do potravinové výroby, pak zjistíme, že při současném stavu uživí jednoho člověka asi čtvrtina hektaru obhospodařované půdy. Což znamená, že plocha dálnice, byla-li by celá ornou půdou, by uživila zhruba 400 jedinců, což je střední vesnice. Pravda, potraviny obvykle spíš dovážíme a nejsme na naší orné půdě zcela závislí, ale není to na pováženou? Obzvláště to zamrzí, pokud se podíváme na trasu D3 a zjistíme, že dálnice protíná pole, na nichž se pěstuje vyhlášené roudenské zelí. A to se bavíme jen o dvou kusech dálnice, staví se toho daleko víc. Inu, cena pokroku.
Ona stavba dálnice je poměrně zásadní pro dopravu. Nejenže ji významně zrychlí, zbezpeční, ale ještě ji odvede z centra sídel, kde už jí je prostě moc. Aut nám totiž stále přibývá a k začátku letošního roku bylo registrováno v České republice 6 598 000 osobních aut. Kdybychom brali v potaz, že jejich velikost bude něco mezi dvěma nejoblíbenějšími vozy (Octavia a Fabia), pak jeden vůz zabere na parkovišti plochu zhruba 7,5 metrů čtverečních. V případě, že půjdou dveře na dveře, což v provozu logicky nejde, takže musíme počítat i s uličkou pro nastupování. Ale i v případě, že uličku vynecháme, pak nám jen osobní vozy zaberou plochu téměř 49 kilometrů čtverečních. A kdybychom k tomu ty uličky připočetli, pak by parkoviště pro všechny osobáky v ČR muselo mít plochu jako Karlovy Vary (59,1 km2). Samozřejmě stále bez středové vozovky, kudy by se dalo vyjíždět. Pokud ji chcete připočíst, vynásobte si to ještě dvěma a dostanete se zhruba na plochu Olomouce (103,4 km2). A to do toho nejsou zahrnuty dodávky, motocykly, autobusy, nákladní vozy a stavební stroje, ani přívěsné vozíky, kterých samotných máme registrováno něco kolem 25 tisíc.
Jezděme vesele dál, ať už v elektromobilech, nebo vozy se spalovacím motorem (dokud ho nezakážou). Je to pokrok a lidem to velmi pomáhá, když díky autu „vidí“ dál než do sousední vesnice. Jen až někdy pojedete po nové dálnici, vzpomeňte, že i tady kdysi rostlo obilí…
