Článek
Je to tu zase, Andrej Babiš se zúčastnil Pražského obranného summitu, při němž pronesl zvláštní řeč, která jakoby nezapadala do toho, co od konference čekat. Hlavně, že díky AI ví, že podobných konferencí je ročně 300 a na každé mluví o míru. Otázkou zůstává, jak to, že když na každé mluví o míru, musí se ptát umělé inteligence, na kolika konferencích o tom míru vlastně mluvil. Ale to je vedlejší. Důležité je téma, které opět nakousnul.
Evropa by podle našeho předsedy vlády měla vytvořit svůj vlastní Patriot. Nejde o stranu v Europarlamentu, kterou Babiš založil, ale o obranný protivzdušný systém, podobný (určitě mnohem lepší) než mají Američané. Nápad je to dobrý, má však několik zásadních ale.
Obrannou protiraketovou alianci už máme.
Připomněl Babišovi někdo, že na něco podobného reagoval před prázdninami, když se poněkud rozčilený z přítomnosti prezidenta vrátil ze summitu NATO v Ankaře? Tehdy stejnou iniciativu kritizoval, že by měla vyřadit Británii a místo toho přijmout Česko. Určitě bychom jim byli prospěšnější. Takže taková iniciativa již existuje a nemuselo se čekat, než s tím na Pražském summitu přijde Babiš.
Vymyslet a vytvořit takový systém se nedá za odpoledne.
Vývoj systému Patriot, případně izraelského protiraketového deštníku Iron Dome (Arrow 3) , zabral mnoho let a stál opravdu velké množství peněz. A ruku na srdce, Evropa nemá od druhé světové války s vývojem raket moc zkušeností. Nějaké systémy samozřejmě máme, ale nic, co by se rovnalo špičkovým americkým Patriotům, ba ani ruským S-400. Největšího pokroku dosáhly Itálie s Francií, když uvedli na trh systém SAMP/T. Jinak se evropské systémy omezují spíše na kratší vzdálenosti a většina z nich dokonce není vhodná proti balistickým raketám. Museli bychom začít téměř od píky, kdyby se Francouzi a Italové nepodělili o své zkušenosti. A na financování vývoje bychom se patrně museli podílet i my, pokud bychom se do aliance zapojili.
Ani Patrioty nejsou samospásné.
Mnoho lidí podlehlo dojmu, že země, která má baterii Patriotů je nezasažitelná. Ne, není to pravda. Patriot je systém velmi dobrý, ale zdaleka ne dokonalý. Jak nyní ukázala válka v Íránu, balistické střely jsou schopné proniknout i Patriotem. Své o tom ví i Ukrajinci, kteří jsou navíc nuceni velmi šetřit municí, neboť raket do Patriotu se jim nedostává.
Také rozhodně není pravda, že Patrioty ochrání všechno. Maximální dosah systému je kruh s poloměrem 160 kilometrů, což platí zejména proti letadlům. Proti balistickým raketám je o poznání menší. Na naše území by zdaleka nestačily 4 Patrioty. Museli bychom je rozmístit ke strategickým cílům. Namátkou vojenská letiště ve Kbelích, Čáslavi a Náměšti. Velká města jako Praha, Brno, Plzeň, Ostrava. Také k jaderným elektrárnám Temelín a Dukovany. Kdybychom chtěli chránit alespoň naše největší přehrady, pak by baterie musely být u Lipna, Orlíka, Slap, Nechranic a Želivky. A stále by dost strategických míst zbývalo.
Sytém by nás ekonomicky zruinoval.
Jak jest popsáno výše, k tomu, abychom alespoň částečně ochránili to nejdůležitejší na našem území, potřebovali bychom odhadem nejméně čtrnáct. Spíše více, neboť v pásmu ochrany nejsou vyjmenovány nějaké další vojenské cíle jako základy v Přerově, Chrudimi, Přáslavicích, Jincích, Strakonicích atd.
Roční provoz jedné baterie Patriot vyjde zhruba na 12 milionů dolarů. To je v přepočtu asi 250 milionů korun. Když si to vynásobíme minimálním odhadem, vyjde nám, že provoz takového (ještě stále dost děravého) protiraketového deštníku by nás vyšel na 3,5 miliardy každý rok. Jen to, že by stály na místě. Další náklady by pak padly na obsluhující personál, náhradní munici a podobné běžné armádní výdaje.
V době, kdy se taháme o každou miliardu a balancujeme na hranici 2% investic do obrany je to nemalá položka. Nehledě na to, že samotný nákup jedné baterie vyšel Polsko na 5 miliard dolarů. 14 kusů by nás tedy stálo rovných 1,5 bilionu korun, téměř tři čtvrtiny celého státního rozpočtu. I kdyby byl evropský systém o polovinu levnější, byla by to pro ČR skutečně obří položka.
Ochrana nebe není jen sestřelování balistických raket.
I když je na sestřelování balistických raket i raket s plochou dráhou letu Patriot (a podobné systémy) perfektní, stále se jedná jen o část hrozby, která se může ze vzduchu přiřítit. Jak vidíme na válce na Ukrajině, Rusové jsou schopní poměrně levně bombardovat upravenými klouzavými bombami KAB, proti kterým je Patriot úplně k ničemu, jsou totiž levné, na rozdíl od raket do Patriotu. Nejefektivnější braní jsou ale drony všech velikostí a určení, které jsou příliš malé na zaměření Patriotem, opět nehledě na nepoměr cen. Čili proti velké části hrozby přilétající ze vzduchu jsou Patrioty k ničemu a musejí být doplněny dalšími systémy PVO.
Závěrem
Andrej Babiš zdá se, střílí poslední dobou do éteru různé nápady. Většina z nich postrádá jakýkoliv smysl. Včetně tohoto výroku o společném evropském protiraketovém deštníku. Možná Babiš podlehl mýtu o nepropustnosti Patriotů a má dojem, že do Vánoc stihne Evropa vyprodukovat levější, účinnější, nebo alespoň podobně kvalitní systém a rozmístit ho na všechna strategická místa v Evropě. Nějak přitom zapomněl, že podobná aliance už na stole je a že to všechno bude stát skutečně obří množství peněz. Měli-li bychom se něčeho takového účastnit, pak by nám neprošlo jen tiše sedět v koutě a doufat, že při placení si na nás nikdo nevzpomene. A peníze přitom přece potřebujeme pro naše lidi.
Celý ten nápad je stejně podivný a zbytečný, jako řečnění o míru, které v proslovu zmiňoval. Řečněním o míru se zatím totiž žádná válka nezastavila. Možná by nakonec bylo lepší, kdyby se Babiš rozhodl na takové akce nechodit a přenechal jednání odborníkům.
Zdroje:
