Článek
Je hezké, že různé organizace se snaží udělat něco i pro majetkově chudší lidi a pořádají různé festivaly a jiné kulturní akce pro lidi zdarma, bez vstupného. Zkrátka kdo chce, může volně přijít a užít si povětšinou nějakou tu kulturu. Náklady obvykle hradí pořadatel a nevrací se mu ve formě vybraného vstupného, protože se žádné nevybírá. Zní to jako krásná idea, kdy není nutné lepit lidem pásky na ruce, kdy celý tým na vybírání vstupného či online předprodej nejsou potřeba, kdy je možné odejít a zase přijít kdykoliv.
Jenže zkušenost říká, že takové akce bývají plné lidí, kteří tam zkrátka moc nepatří. Mohli bychom je nazvat třeba živly, což se týká především různých koncertů, divadelních představení a podobných kulturních akcí. Na každou z nich se chodí dívat i ne zcela střízliví, případně ne zcela uvědomělí spoluobčané, kteří pak dělají různé problémy a obtěžují svou přítomností lidi, kteří mají o akci skutečný zájem. Když se jedná třeba o různé výstavy, pak je opět takových lidí víc, než je zdrávo a obvykle bývají daleko více neodbytní, než ostatní běžní lidé. Lidé, kteří si chtějí výstavu prohlédnout se pak k největším tahákům ani nemají šanci přes nával dostat.
Zdá se, že to je holt situace, se kterou se musíme smířit, protože přece nechceme omezovat lidi, kteří mají hluboko do kapsy. Zároveň zpřístupnění akce zdarma má vyvolat pocit uvolněné přátelské atmosféry, která má daleko ke komerčním projektům, při nichž jde většinou pořadatelům primárně o zisk. Vybírat na takových akcích vstupné tedy na první pohled nedává smysl. Jenže ono smysl dává.
Kdyby bylo zavedeno nějaké symbolické vstupné, dejme tomu sto korun, které nikoho nezabije, tak by si mnoho lidí návštěvu rozmyslelo. Zejména pak takoví, kteří vlastně ani tolik zájmu nejeví, ale když to je zdarma, tak proč by se nepodívali. Nejde ani tak o samotnou částku, ale spíše o psychologickou bariéru rozhodování, jak lidé naloží se svými penězi. Akce by se vstupným určitě tolik nepraskaly ve švech, nebyly by takové tlačenice, na jeviště či exponáty by bylo lépe vidět a policie by měla méně výjezdů.
Jsou samozřejmě akce, kde se lidé chovají slušně. Napadají mě třeba blížící se Dny NATO. Ale počet návštěvníků je příšerně vysoký. Na mnohých místech se takřka nedá projít a pohybovat se po více než tří členných skupinkách je nemožné. Nejzajímavější stroje jsou obsypány tolik, že prakticky nejdou vidět. Vyřešilo by tento nával zavedení alespoň symbolického vstupného? Určitě by si část lidí řekla, že za to stovku prostá dávat nechce a buď by se dívali od příjezdové cesty, nebo by nešli vůbec. Dopadnou stejně i památky, které nyní budou jednu neděli v měsíci zdarma? Naštěstí díky rezervačnímu systému sice nebudou přeplněné, ale zvýší se na nich už tak nemalá koncentrace lidí, kteří o historii příliš zájem nejeví (a průvodci je častují slovem mufloni).
Zdarma otevřené galerie a muzea již prokázaly, že ve dnech, kdy se neplatí vstup, je v objektech natolik přecpáno, že je lepší se jim vyhnout. Pamatuji si frontu do Národního muzea, která se táhla až někam k Balbínově ulici. To byl zrovna vstup zdarma a mě by ani nenapadlo to zkusit. Abych si za ušetřených 360 korun nechal úplně zkazit zážitek, to mi za to vážně nestálo.
Asi nemá smysl vypisovat další akce, které neplatící diváci úplně pokazili, klidně můžete napsat váš příklad do komentářů. Každopádně mám ozkoušeno, že kde se platí vstupné, byť malé, k tomu, že by bylo přelidněno a mezi návštěvníky se nacházely osoby pod vlivem, zkrátka nedochází, nebo jen zcela výjimečně. Proto nemám akce otevřené zdarma pro veřejnost rád. Ale bohužel ne vždy se tomu může člověk vyhnout. Raději bych však obětoval stovku, dvě, abych si celou akci mohl v klidu užít jak si zaslouží. Ať už jde o koncert, výstavu, nebo setkání.
