Článek
Člověk si už myslí, že konečně nechá toho Babiše na pokoji a bude se moci věnovat i jiným tématům. A v tom přijde nějaké další prohlášení našeho úžasného premiéra. Tentokrát ohledně evropské iniciativy pro protivzdušnou obranu.
Spojené Království, Francie, Německo, Itálie, Španělsko, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko a Norsko mají cíl ve spolupráci s Ukrajinou vytvořit v Evropě dostatečně účinný a silný protiraketový deštník, který by EU měl ochránit před útoky balistických střel i jiných leteckých útoků. Od tohoto nápadu se distancovalo Polsko kvůli současné neshodě ohledně vrtkavé společné historie. A samozřejmě nikdo nepočítá ani s Českou republikou, která se pod novou vládou víc a víc odvrací od podpory Ukrajiny a snaží se jakýmkoliv způsobem nezvyšovat výdaje na obranu.
Jenže náš předseda vlády zjistil, že být v této koalici by bylo poměrně fajn. Jakpak by ne, když spolupráce by byla užitečná pro obě strany. Tedy za předpokladu, že by ČR spolupracovala, což je pod taktovkou Andreje Babiše a zejména SPD a Motoristů poněkud odvážný předpoklad. Nicméně proto Babiš národu připomněl, že by se rád do této akce zapojil také.
Není to ale jen tak. Má totiž podmínku, respektive nápad, aby z iniciativy byla vyškrtnuta Velké Británie, poněvadž není členem EU. Zde se každý musí zarazit. Tohle snad nemyslí Babiš vážně. Nebo myslí? A nebo zase pozítří změní názor a hodí to na někoho jiného?
Tento návrh je totiž naprostý nesmysl. Británie má jednu z nejsilnějších armád v Evropě, vlastní jaderné zbraně, má vojenské zkušenosti a v tuto chvíli patří mezi největší podporovatele Ukrajiny. Celé uskupení by tak přišlo o jednoho z nejvýznamnějších členů, ne-li přímo toho nejdůležitějšího. Asi nikdo nebude chtít vyškrtnout takovou zemi kvůli malému státu ve střední Evropě, kde vládnou populisté řídící se průzkumy internetových diskusí.
Nejenom, že Babišův návrh je totální nesmysl, ale zároveň je i neskonale drzý. Česká republika není člen, o kterého by se ostatní prali. Naopak taháme za kratší provaz a ostatním jsme v NATO více na obtíž, něž k užitku. Zejména díky dlouho diskutované výši výdajů na obranu. A také technickém stavu armády, který se sice pomalu zlepšuje, ale je v tuto chvíli stále poněkud zaostalý. Hnutí ANO, dobře si vědomo preferencí svých voličů bude chtít zvedat výdaje na armádu jen stěží. Což se možná dá na jednu stranu pochopit (minimálně Rusové z toho mají velkou radost), ale zároveň to strká ČR do kouta, odkud rozhodně nemůže diktovat podmínky.
Patřím k lidem, kteří krok vstupu do protibalistické koalice nadšeně vítají. Patrně nám přinese nejen obrané prvky, nevídané možnosti, ale také může povzbudit naši ekonomiku v oblasti armádních zakázek. Zároveň ale vůbec nerozumím Babišově řeči. Chce-li vzít do koalice, měl by naopak, jako ten, kdo tahá za kratší provaz, poslouchat podmínky, za jakých by nás byli ochotní přijmout. Ne si arogantně diktovat, že by měla z koalice odejít Británie, která navíc patří k zakladatelům. Zajímavé také je, že mu v koalici nevadí devátý člen, kterým je Ukrajina, který v EU také není.
V lepším případě šlo zase o zkratkovitý proslov určený Babišovým voličům, aby se šéf hnutí mohl tvářit jako někdo, kdo má slovo. V horším to šéf hnutí myslí upřímně, vytáhne telefon, a začne jednat. Čímž poškodí ČR a dost možná zcela zavře dveře do této protiraketové aliance.
A co že by tedy měl Babiš udělat? Naprosto otevřeně, a především pokorně se zeptat, jestli by nás do koalice nevzali také. Nabídnout naše možnosti i poměrně výhodnou polohu a zkusit spolupracovat. Rozhodně máme co nabídnout.
Ještě na závěr bych se rád pozastavil na děním v Ankaře. Zatímco ostatní politici patrně jednali o vzniku této koalice, Andrej Babiš se ptal Trumpa kde je Melánia, a pak si s ostatními povídal o fotbale. Zcela ironicky by se dalo po česku říci: Takového vedoucího české delegace by člověk skutečně pohledal. Nezbývá než poděkovat ústavnímu soudu, že na summit poslal i prezidenta.
