Článek
Napřed musím naprosto souhlasit s kolegou Petrem Míčou s tím, že Andrej Babiš na levné pracovní síle vydělává dost peněz a je tedy v jeho zájmu, aby minimální mzda byla co nejnižší. Autor to dokládá i zveřejněnými inzeráty nabídky práce firem z holdingu Agrofert, které jsou skutečně nízké. A nízké mzdy rovnají se nízkým nákladům na výrobu, tedy vyšším ziskům, případně nižším cenám potravin, které se ale neobjevují, takže platí spíše to první. Z podnikatelského hlediska je to věc naprosto pochopitelná, protože podnikání není filantropie a není v něm prostor pro zbytečné výdaje. Trh je neúprosný, a pokud by výrobek byl „zbytečně“ drahý kvůli nadměrným výplatám, pak by na něm neobstál. Zde tedy žádný rozpor s původním článkem nevidím.
Ovšem je potřeba jej doplnit o to, co napadá mne. Možná tomu tak není a mýlím se, ale každopádně si myslím, že to zní logicky. Ano, Andrej Babiš není tím, komu by zvyšování mezd hrálo do karet. Musel by pak platit více svým zaměstnancům, pokud by chtěl, aby mu v Kosteleckých uzeninách, Vodňanské drůbeži nebo nějaké jiné části Agrofertu ještě někdo pracoval. Protože kdo by dělal za 17 tisíc, když jinde by se bralo 35.
Ale když se podíváme, kdo poněkud nereálně nabízí německé výplaty, je to babišův politický soupeř Petr Fiala. Ten žádnou firmu nevlastní a je mu jedno, jaká je minimální mzda. Alespoň z podnikatelského hlediska. Když se naopak podíváme, kdo je voličem obou znesvářených táborů, pak zjistíme, že hnutí ANO má podporu spíše voličů starších a s nižším vzděláním. Mohli bychom říci, že mezi takovými se obvykle rekrutují lidé nespokojení. Logicky čím méně mají lidé peněz, čím jsou starší a nemocnější, čím méně mají sil, financí a životního elánu, tím méně jsou spokojení.
Hnutí Ano čerpá svých 30% voličů především z řad oněch nespokojených. Má téměř stabilní podporu. Ovšem nyní se zamysleme, co by se stalo, pokud by naše země začala prosperovat, minimální mzdu by brali nanejvýš ekonomičtí migranti a průměrný plat dělníka nejen zaměstnaného Babišem by byl například 35 tisíc korun. Nejspíše by se zvedla spokojenost s životními podmínkami. Většina obyvatel ČR by pak byla více či méně spokojená a nepotřebovala by sliby, že „bude líp.“ Ono by už totiž dobře bylo. A co by to udělalo s těmi 30% hlasujících pro Andreje Babiše? Neodvažuji se tipovat o kolik, ale rozhodně jsem si jist, že by šly dolů.
Tedy zájmem Andreje Babiše je podporovat onu blbou náladu, aby lidé mohli jít za heslem „ANO, bude líp.“ Spokojený člověk již ono líp má a další nepotřebuje. Nemá tedy moc důvodů hnutí ANO volit. Což teoreticky může být poměrně strmý sešup z dlouhodobě vedoucí pozice. Samozřejmě jelikož ANO „vycuclo“ levicové voliče komunistům i ČSSD, dá se předpokládat, že by se udrželo i tak poměrně vysoko, nejspíše stále na druhém místě. Ale přišlo by o postavení hegemona, který klasicky vyhrává každým předvolební průzkum s poměrně slušným náskokem.
Nějaké řeči o tom, že Fialovi vyhovuje, abychom byli chudí, jsou totálním nesmyslem a výplodem fantazie. Žádnému politikovi, ba snad ani občanovi či podnikateli (včetně Babiše), nejde o to, aby lid byl chudý. Naopak všichni mají za cíl být v co nejbohatší společnosti, protože ta dokáže produkovat daleko více peněz. Ty mohou plnit státní kasu, soukromou kapsu a když to hodně přeženeme, dá se z nich i lépe krást. Takže i Andrej Babiš by byl rád, abychom byli bohatí, jen s tím rozdílem, že ve Vodňanské drůbeži by lidé stále byli ochotní pracovat za minimální mzdy (nebo by byli nahrazeni roboty). Tedy co se týče odbytu pro své zboží. Co se však týká jeho politické existence, byl by nejraději, abychom brali ještě méně a bylo ještě dráž, byli více naštvané a chtěli větší změnu. A tím pak vyslyšeli líbivé, ovšem velmi prázdné heslo „ANO, bude líp.“ Nebude, protože to není v zájmu samotného hnutí.
