Článek
Žijeme v tržním hospodářství, v němž vládne zákon nabídky a poptávky. Z toho vyplývá, že zboží, které je žádané a všichni ho chtějí, bývá dražší. Naopak to, které lidi nechtějí a neprodává se, musí zlevnit. Dává to smysl. A zbožím, které obvykle jde na dračku před Vánoci, bývá (nejen) máslo. To proto, že ačkoliv se všechny hospodyňky zaklínají, že letos už nebudou péct žádné cukroví, stejně mají na Štědrý den přinejmenším 15 druhů a kruhy pod očima.
Máslo se nám tedy před Vánoci zdražuje, čehož využívají prodejci, výrobci a nově i politici. Všichni chtějí mít z pečící mánie nějaký ten prospěch, ponejvíce finanční, ale někdo i ten politický. A tím někým není nikdo jiný než Andrej Babiš. Politik i podnikatel v jednom. A je potřeba přiznat si, že co se politiky týká, umí velmi snadno sklouznout do vod populismu a zmanipulovat lidi přesně tam, kde je chce mít. V jeho stínu se pak krčí Okamura se svým Českým jarmarkem SPD, který se snaží hrát na podobnou strunu drahých potravin, za které může „fialová vláda.“
Co tedy můžeme od Babiše jako podnikatele čekat? Rozhodně si nebudeme nalhávat, že Agrofert je v nějakých svěřeneckých fondech. Nominálně možná je, ale ve skutečnosti peníze stejně tečou Babišovi, který nakonec rozhoduje, co s firmou bude. Od každého podnikatele, který má pod palcem mlékárenský průmysl, Babiše nevyjímaje skrze firmu Olma, jednoho z největších výrobců mléčných výrobků, včetně másla, můžeme očekávat, že bude chtít na Vánocích trhnout o nějakou tu korunu více. A tak to máslo zdraží, stejně jako ostatní. A vydělá, stejně jako ostatní. Na tom v kapitalistickém tržním hospodářství není nic špatného. A chceme-li někomu za každou cenu přišít vinu za zdražení másla, pak musíme označit spotřebitele, tedy nás všechny. Kdybychom máslo nekupovali, nezdražilo by se.
A co můžeme čekat od Andreje Babiše jako od politika? Hledání viníka těchto vysokých cen, kterým nebude nikdo jiný než Petr Fiala. Vyšší cena másla se svede na již zavedený pojem „Fialova drahota“ a mnozí (nejen) následovníci hnutí ANO budou výhružně zvedat pěst, a křičet „Pryč s vládou!“ Ačkoliv je to pochopitelně nesmysl.
Nemalá část populace však už je vychovaná tak, že nad věcmi evidentně nepřemýšlí a čeká na neděli, kdy vyjde další Čau lidi, v němž jim šéf Babiš zase vysvětlí, jak mají co chápat. A vsadím boty na to, že vyšší cenu másla nehodí na sebe a svou podnikatelskou touhu vydělat víc peněz (což mu nelze zazlívat, takový je prostě kapitalismus), ale na Fialovu vládu. Na vládu, která nemá víceméně sebemenší páky na ohýbání cen na trhu. A pokud ano, tak spíš jen dlouhodobě například skrz dotace. Což zase rád činí Babiš, ovšem bez vlivu na nižší cenu svých výrobků (tedy prostě jen víc vydělává).
Moderní řečí řečeno je pro Babiše tato situace jednoznačně win-win. Nemůže z ní vyjít jinak, než jako dvojnásobný vítěz. Jednak na předvánočním máslovém šílenství vydělá poměrně slušný balík, ale zároveň podpoří ve svých voličích již dávno zažehnutý plamínek nenávisti k současné vládě. Což mu jistě přinese standardních 30 % v předvolebních průzkumech, které se s nejvyšší pravděpodobností přetaví do volebních výsledků na podzim příštího roku. Předpokládám, že do té doby budou „fialové antipatie“ ještě přiživeny buďto dalším přešlapem vlády, anebo dalšími polopravdami, lží a populismem z úst Andreje Babiše.
Co však víme téměř jistě, je, že toto předvánoční máslobraní nezůstane Babišem nevyužito. Byl by sám proti sobě, protože prodělat na něm nemůže. A jako zkušený politik populista to jistojistě ví, už to také mnohokráte udělal.
