Hlavní obsah

Kdyby tehdy Trumpa neporazil Biden, mohlo být dnes klidněji?

Foto: www.magicstudio.com

Takhle vidí volební souboj v roce 2020 umělá inteligence.

Donald Trump v roce 2020 prohrál prezidentské volby. To s odstupem času změnilo svět. Bylo by lepší, kdyby tehdy Bidena porazil?

Článek

Ačkoliv nemám úplně rád takové ty smyšlenky coby kdyby, protože snesou prakticky cokoliv, tentokrát se do jedné pustím. Konkrétně do toho, co by se nyní dělo, pokud byl v roce 2020 Joe Biden neporazil v prezidentských volbách Donalda Trumpa a ten se tak stal prezidentem dvakrát po sobě. Což není v USA nic neobvyklého. Ovšem v následujících souvislostech se jedná poměrně o divokou jízdu.

Útok na Kapitol

Událost, která zahýbala nejen Amerikou, ale rezonovala po celém světě. Do té doby v civilizovaném státě naprosto nemyslitelná záležitost, na kterou jsme byli zvyklí leda tak z některých rozvojových zemí. Útok voličů na státní orgány. Šlo přitom vlastně o vyvrcholení nastaveného trendu, kdy někteří politici nesbírají hlasy voličů, ale vytvářejí kolem sebe až absurdně oddané fanoušky.

Čím jsem si naprosto jist je, že kdyby tehdy Trump vyhrál druhé volby po sobě, k žádnému útoku na Kapitol by nedošlo. Několik stovek lidí by se v tom případě vyhnulo vězení (a nemuseli by nyní být Trumpem omilostňováni). A několik desítek lidí by ještě stále bylo naživu.

Válka na Ukrajině

V tomto případě se už pouštíme na tenký led spekulací. Ale napadení Ukrajiny je tak velkou událostí, že ho nelze vynechat. A je poměrně pravděpodobné, že kdyby Trump vyhrál v roce 2020 volby, k žádné válce by na Ukrajině nedošlo, respektive pokračovala by nenápadným ukusováním Ukrajinského území Ruskem pomocí vyvolávání separatistických nálad a posíláním vojáků na dovolené. Jelikož v době, kdy mu končil mandát, byl Trump značně sebejistý, předpokládám, že jeho pozice, coby prezidenta nejsilnější země by byla natolik odstrašující, že Putin by se bál udělat první krok a napadnout Ukrajinu. Poněvadž pokud je Trump neřízenou střelou v současnosti, pak před pěti lety to platilo také, jen jeho srdce bilo více pro celou Ameriku, nejen pro vyvolené z frakce MAGA. Jenže 24. 2. 2022 stál v čele USA Joe Biden, který Putinovi připadal slabý, a rozhodl se pro plnou invazi, protože se nemusel obávat rázné odvety.

Daňové šílenství

Donald Trump, coby pouhý americký miliardář, měl po porážce při volbách v roce 2020 dost času na přemýšlení, protože jej netížila odpovědnost za funkci. Nemusel tak přemýšlet o věcech jako očkování Savem. Zároveň se jeho mysl plnila pomstou všem, kteří mu prezidentský úřad nepřáli. Spřádal plány, jak se jim pomstít, až zase bude sedět v Oválné pracovně Bílého domu. A zároveň se začal obklopovat lidmi, kteří se mu nějakým způsobem vetřeli do přízně a kteří také formovali jeho myšlenky. Frakce MAGA má sice líbivé heslo, ale více než o blaho Ameriky jí patrně jde o utvrzení moci a pomstu předchozímu establishmentu. A ruku v ruce s tím se zrodilo i pověstné losování cel na všechny státy světa a rozbíjení mezinárodní spolupráce, která vznikala několik století. Je dost dobře možné, že pokud by voliči v roce 2020 Trumpovi nevzali „jeho hračku,“ k ničemu takovému by nikdy nedošlo, protože Trump by postrádal ony domnělé nepřátele a nechtěl by se nikomu mstít.

Rozklad NATO

Co se týká Trumpova prvního prezidentského období a válčení, pak musíme konstatovat jen to, že za Trumpa USA žádnou novou válečnou kampaň nezačala a zároveň ani neukončila. Trump se o vojačení zkrátka moc nezajímal, a zdá se, že tehdy byly peníze na vše, takže neměl potřebu válčené výdaje omezovat. NATO se stáhlo z Afganistánu, což stálo nemalé peníze, až za Bidena. Nyní Trump chce, aby členové NATO extrémně navýšili výdaje (což lze na jednu stranu chápat) a zároveň hodlá Americké členství v NATO ukončit (což byl asi jen momentální nápad). Před pěti lety bychom nic takového od Trumpa neslyšeli a nejspíše by dodnes naši vojáci létali na mise do Afganistánu. A my bychom dál investovali do armády 1,7 % rozpočtu.

Závěrem

Tyto tři události, které zahýbaly světem, bychom dnes nejspíše neznali, pokud by Donald Trump byl prezidentem dvakrát po sobě, jak to v USA bývá obvykle. Nehnala by ho touha po pomstě, ani by neměl čas spřádat plány. Dost možná by působil dostatečně odstrašující silou, aby Putin nezkusil napadnout Ukrajinu. A nejspíše by si ani ti dva nepadli do oka. NATO by také nadále bylo stabilním spolkem, pravděpodobně bez Finska a Švédska. Byl by svět nyní lepší, nebo by přišly jiné pohromy?

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz