Článek
Bylo by krásné, kdybychom se všichni měli blaze. Není snad nikdo, kdo by odmítl mít trojnásobný důchod nebo trojnásobný plat. A ačkoliv žijeme v Čechách, kde se říká, že pokud má soused mercedes, tak většina lidí si nepřeje taky takovýho, ale aby radši sousedovi shořel, já věřím, že bychom si ani ty lepší platy a důchody nakonec nezáviděli. Ostatně minimální mzda znamená, že člověk si může vydělat ještě daleko, daleko víc. Proč by to ale podle mě moc nefungovalo?
Především si pojďme říci, že v současné situaci je minimální mzda 18 900,- Kč. Minimální důchod pak 5 170,- Kč, průměrný 20 693,- Kč. Co by tedy znamenalo, kdyby strana LŽPL vyhrála v eurovolbách natolik drtivě, že by mohla měnit pravidla i v ČR, což je de facto stejně nereálné, od toho máme poslaneckou sněmovnu, senát a prezidenta, ne europoslance. Ale jelikož jejich idea je tak krásná, pojďme si myslet, že by to byli schopni zařídit.
Prostým srovnáním nám vyjde, že bychom se měli všichni tak nějak 3× líp. Už se někdo těšíte, jak vezmete útokem dealerství Ferrari, objednáte švýcarské hodinky a rezervujete si místo na luxusní jachtě? Trochu přibrzděte. Ono by to totiž ve skutečnosti tak růžové nebylo. Jediné, čeho bychom si náramně užili, by byla inflace nějakých 370%, protože 70 tisíc minimální mzda je 3,7 násobek té současné. Spíš by to ale bylo o něco víc, protože by se úměrně zvedly i ostatní platy. Najednou ta loňská 10,7% nevypadá tak příšerně, že?
Ono totiž není důležité, kolik peněz máte na výplatní pásce, ale co si za ně můžete koupit. Takzvaná reálná mzda. Pokud bychom žili v izolaci od okolního světa, pak by ceny okamžitě vystřelily o výše zmíněných 370%, protože zboží by se rychle vykoupilo a obchodníci by zvedli ceny tak, aby dosahovaly do výše, kterou jsou ochotní zákazníci zaplatit.
Že je to nesmysl? Pojďme si povědět takovou pohádku: V jednom království na ostrově daleko od všech ostatních žilo 100 lidí. Těch sto lidí si každý den vydělalo 1 zlatý. Cena chleba v království byla právě 1 zlatý a každý den pekař zvládl napéct 100 chlebů. Takže každý si za svou práci mohl koupit jeden chleba denně. Pak přišel ministr reformátor, a aby se lidi měli dvakrát líp, vypustil do oběhu dalších 100 zlatých. Takže se dvojnásobně zvýšily mzdy. Ti rychlejší si koupili chleby dva a na tu pomalejší polovinu nezbylo nic. Druhý den tedy ti hladoví byli u pultu jako první a hladověli zase ti, co jedli včera. Pekař zjistil, že hladoví lidé jsou ochotní zaplatit víc. Zvedl tedy cenu chleba na 2 zlaté. A každý si zase mohl koupit jeden chleba, všichni byli sytí. Jediný, kdo na tom tratil, byli nakonec ti, kteří měli něco našetřeno. Těm úspory „sežrala“ inflace.
Nejde tedy o to, kolik lidi berou, ale o to, kolik zboží je aktuálně na trhu a kolik jsou za něj lidi ochotní zaplatit. Podle pohádky si teď pojďme ukázat, co by s cenami u nás udělalo zvednutí minimální mzdy na 70 tisíc, tedy inflace 370%. Rohlík by se nám z 2,80 Kč zdražil na 10,50 Kč. Chleba pak ze 42 Korun na 155. Pojďme na maso. Kilo vepřové pečeně, které dnes koupíme za 148 Kč, by nás stálo téměř 550. Sýr Eidam, který s dnešní cenou 37,- Kč, by byl v regále s cenovkou 137,- Kč. Litr plnotučného mléka by se ze současných 25,80 Kč zdražil na 95 korun. Balení toaletního papíru by nás z dnešních 89 korun vyšlo na 330,-. Pokud chodíte na oběd na hotovky za 150, pak byste se měli připravit platit za ně 550,- Kč. Na internetu nejprodávanější televizi s úhlopříčkou 43“ bychom namísto současných 11 390,- objednávali za 42 150,- Kč. Za panelákové 3+1 v Praze bychom neplatili nájem 22 499, ale hned 83 000. S minimální mzdou bychom se nemohli poohlížet po prémiových vozech, musela by nám stačit Fabia, kterou dnes koupíme v základní verzi za 479 tisíc korun. Po reformě bychom jí měli v nabídce od 1 772 000,-Kč.*
Ještě pořád se vám líbí idea minimálního platu 70.000,- Kč? Své by o tom mohli vyprávět Italové, kteří ještě před tím, než zrušili svou národní měnu, platívali horentní sumy za běžné věci. Například na přelomu milénia jste za balenou vodu zaplatili 1200 lir, pohlednice pak stála 2500. A kdo tam v devadesátých letech jezdíval autem, pak jistě pamatuje platby u benzínové pumpy v řádu půl milionu lir. Možná i u nás by mohly vzniknout desetitisícové bankovky, patrně i ty dvacetitisícové, možná s Havlem nebo Zemanem (dle libosti vyberte) by nebyly na škodu, že? Za mě asi stále zůstává lepší možnost být tam, kde jsme.
A já jen doufám, že tento článek je napůl zbytečný, protože většina národa dle výsledků eurovoleb LŽPL nevolila. Těch 10 767 voličů, doufám, jsou buď recesisti, nebo příbuzní. Pokud někdo naivně věřil, že se bude mít lépe, pak jsem jej asi hluboce zklamal.
*Současné ceny zboží jsou počítány z běžně dostupných dat na internetu.
