Článek
Je tomu již 9 let, kdy německá kancléřka Angela Merkelová pronesla během vrcholící imigrační krize větu, která obletěla média: „Wir schaffen das,“ čili přeloženo do češtiny „Zvládneme to.“ Měla pravdu, německá ekonomika, jak se zdá, se nezhroutila. Ale začíná se hroutit německá společnost.
Já jsem nikdy nebyl proti přijímání uprchlíků, naopak vždy jsem říkal, že je to především o jednotlivcích a nemá cenu házet všechny migranty do jednoho pytle. Ostatně zkušenosti z reálného života mě v tom jen utvrzují. Pán, ke kterému chodím občas na kebab, se mě nikdy nepokusil zabít ani nábožensky přesvědčovat, naopak kdykoliv ho potkám, tak mě vesele zdraví a ptá se, jak se mám. Na rozdíl od českého číšníka z blízké restaurace, který nezdraví ani v práci (co by číšník asi měl) a tváří se, že jej obtěžuji, když jdu na denní menu. Toť jeden příklad za všechny.
Problém ale jsou vyloučené komunity, za jejichž vznik částečně může k migraci uzamčená společnost, kulturní rozdíly i snaha migrantů pobírat sociální dávky bez dalšího přičinění. Své by o tom mohli vyprávět Američané, v jejichž městech se nacházejí ghetta, z nichž nejproslulejší je Bronx, u nás bychom pak mohli jmenovat Chánov. Samozřejmě ghetta najdeme i v Německu a Francii, zemích s proimigrační politikou. Tyto uzavřené komunity si pak žijí vlastním životem a jejich obyvatelé mají sklony k extrémismu i k násilí.
Rozhodně netvrdím, že za veškeré problémy s násilím pocházejícím z řad migrantů může vyloučená společnost a neochota starousedlíků pouštět nově příchozí mezi sebe, integrovat je. V tom množství lidí, kteří se tlačí do Evropy, se totiž prakticky nedá odhalit již dříve extremizované členy teroristických skupin, které je sem vysílají zcela cíleně za účelem infiltrovat evropskou společnost, případně se tito lidé stávají „spícími agenty“ a čekají na svou příležitost. Logicky by teroristické organizace byly hloupé, kdyby toho nevyužily. A to ony, bohužel, nejsou. Mnoho Evropu nenávidějících (nejen) muslimů také pochází z řad druhé generace přistěhovalců, která si neprošla oním cyklem migrace, narodila se do pohodlného života ve vyspělých státech, které následně začala nenávidět.
Nicméně otevřená německá náruč přivábila do Evropské unie takové množství nově příchozích, že situace se zvládnout nedala. Pozvolna se začaly vytvářet problémy, vzrůstá míra násilí a ze starousedlíků se začíná stávat lovná zvěř, která je navíc vykořisťována. Je to tím, že prakticky neexistují nějaká pravidla pro migraci. Imigranti tedy podniknou víceméně nebezpečnou, strastiplnou cestu ze své domoviny, aby se pak přisáli na štědrý sociální systém. A pod vlivem radikalizace začali svého živitele nenávidět. V extremismem nasáklých mešitách již proběhly razie, ovšem těžko říci, zdali to pomůže a zdali není již příliš pozdě.
Ač to zatím vypadá, že proti migrantům neskutečně brojím, tak opak je pravdou. Ale je potřeba nastavit pravidla, ne jen filantropisticky rozdávat peníze. Státy postižené migrací by se měly pokusit uprchlíky začlenit do společnosti, motivovat je k pořízení bydlení, nalezení práce a přijetí našich evropských hodnot (založených na křesťanství, ať se nám to líbí nebo ne). Pokud tyto tři podmínky nebudou uznávat, pak je po vypršení lhůty odeslat tam, odkud přišli.
Němci pomalu začínají otevřenou náruč zavírat, což ukazují volby v Durynsku, kde voliči zvolili pravicovou AfD. Zdali to bude trend celého Německa těžko odhadovat, ale ukázalo se, že němečtí občané by rádi problém s migrací nějak řešili. Svůj postoj k migraci otevřené zemi začalo měnit i Švédsko, které také díky imigrantům bojuje s vlnou násilí a kriminalitou.
A na závěr si neodpustím srovnání s emigranty z ČSSR v době vlády komunistické strany, čímž by někteří mohli argumentovat. Ano, mnozí naši spoluobčané se tehdy rozhodli emigrovat na západ, za lepším životem. A byli vlídně přijati. Měli bychom se tedy stejně chovat k migrantům současným? Ne, neměli. Naši někdejší spoluobčané nepřekročili hranice, aby se přisáli na západní sociální systém. Naopak se o sebe začali starat sami. Našli si bydlení, práci, začali podnikat, mnozí založili rodinu. Integrovali se do společnosti tak, že nebyli k poznání, jen občas vzpomínali na svou rodnou vlast za dráty. Což se u současné migrace muslimského světa říci moc nedá, ti vyčnívají čím dál více.
