Článek
Přiznám se bez mučení, že Andreje Babiše rád nemám. Není to ten typ politika, ani člověka, který by mi sedl. Ale snažím se být co nejvíce objektivní a i na Babišovi hledat pozitiva. Naopak ostatní politiky, zejména bývalé pětikoalice, se snažím neadorovat a hledat chyby i na nich. Přesto prostě nejvíce kritiky z mé strany dopadá na Babišovu hlavu.
Trend nejen z mé strany se může zdát nastavený zcela proti Babišovi. Seznam zprávy i Novinky.cz jsou často označovány jako „Fialova média“, která mají za cíl poškozovat Babiše a „zatloukat“ průšvihy současné dosluhující vlády. A podle četnosti zpráv kritizujících Babiše a jeho politický projekt ANO by to tak skutečně mohlo být.
Jenže realita je jiná a daleko prostší. Andrej Babiš si za to může sám svou přehnanou sebeprezentací. Rozhodně netvrdím, že to nemá kýžený efekt a neláká mu to voliče, ale je to zkrátka hromosvod na novinářské zprávy i amatérské články. A pro vyloženě protibabišovský web Forum24 voda na mlýn.
Každý je jistě členem nějaké skupiny lidí. Ať už třeba pink-pongového týmu, kostelního sboru nebo štamgastů v hospodě. A kdo ne, ten jistě alespoň chodil do školy nebo na vojnu a v nějaké skupině v životě byl také. V každé takové skupině jsou lidi. Každý jiná osobnost. Někdo je vyloženě introvert a neprojevuje se, někdo naopak extrovert, který je všude vidět i slyšet.
A nyní si položme jednoduchou otázku: O kom se ve skupině mluvívá více? O tom, kdo sotva pozdraví a brzo odchází domů anebo o tom, kdo je slyšet už za rohem, s každým se baví, domlouvá výlety a odchází jako poslední, kdo zároveň občas provede nějakou kulišárnu nebo vyloženě průšvih? Samozřejmě ten druhý typ je zkrátka víc vidět i slyšet a když se probírají vztahy ve skupině, pak se obvykle rozhovor točí kolem něj.
A právě takovým extrovertem české politiky je Andrej Babiš. Zatímco o ostatních se dočteme jen občas, Babiš o sobě sám rád dává vědět. I proto pravidelně publikuje příspěvky na sociálních platformách. Zkrátka se rozhodl zaplnit prostor Babišem a jeho názory. Takže logicky popularita je to, o co sám stojí.
Jistě, asi mu není příjemné, když se stále dokola opakují zprávy ohledně dotačních kauz, nebo se novináři vrtají v tom, co slíbil a nedodržel. Ale i proto jsou tu jeho vlastní kanály jako Čaulidi, kde naopak sebechválou skutečně nešetří a své politické protivníky stírá grafy vytrženými z kontextu.
Babiš je také poměrně zvláštní řečník. Jakmile nemá nějakou řeč připravenou, začne jeho mluva vykazovat znaky chaotična, mluví podivnou směsicí češtiny a slovenštiny a je schopen napovídat takové nesmysly, které zkrátka nemohou býti opomenuty.
Dalším důvodem, proč často (nejen já) kritizuji Andreje Babiše je to, že u něj víc než u kohokoliv jiného platí otřepané rčení nikdo vám nemůže dát to, co já vám mohu slíbit. Tedy že Babiš se opravdu nebojí slíbit komukoliv cokoliv a pak to s čistým svědomím hodit za hlavu jako promlčený slib. V hantýrce existuje pojem „slibotechna“ pro někoho, kdo je schopen naslibovat ostatním cokoliv a neplnit nic. Takoví lidé pak zpravidla nemají plnou důvěru ostatních. O to je zajímavější, že slibotechna Babiš stále důvěru má a zdá se že mu jsou plané sliby stále odpouštěny. Babiš je také mistr populistické politiky, což s nesplnitelnými sliby jde ruku v ruce. Své sliby i chování ohýbá podle toho, jaká je aktuálně nálada mezi lidmi. Možná to někomu vyhovuje, mě však nikoliv, a hodlám každého, nejen Babiše, za takové chování kritizovat.
Důvodem, proč se kritické zprávy na Babiše objevují daleko častěji, než kritika jeho oponentů jsou zkrátka způsobené směsicí výše uvedeného. Jednoduše by se dalo říci, že Babiš si tomu jde naproti, poněkud složitěji pak, že Babiš svou rétorikou, politikou i vystupováním přitahuje pozornost, která s sebou nese nejen pozitivní ohlasy ale také ty negativní. Každá veřejná osoba musí čelit kritice, nezřídka i neoprávněné, ale Babiš si za mnoho svých kroků a slov kritiku prostě zaslouží. Ovšem 30% voličů mu evidentně odpouští. Novináři (i místní amatérští blogeři) však ne.
