Článek
Donald Trump se ohradil proti Volodymyrovi Zelenskému výtkou, že způsobí třetí světovou válku. Načež Andrej Babiš hned přispěchal, patrně aby udělal dobrý dojem u svého spektra voličů, se souhlasem a vysvětlením, že potřebujeme mír na Ukrajině za každou cenu, aby již neumírali nevinní lidé, že Západ uměle válku prodlužuje, protože se mu to hodí. V podání Andreje Babiše už scházelo jen oslovení „Chciválek“ a posílání „klávesnicových válečníků“ na frontu, jinak poměrně věrohodně kopíroval rétoriku prorusky uvažujících lidí. A v tom se společně s těmi, co chtějí konec války za každou cenu, šeredně mýlí.
Samozřejmě každý zdravě uvažující člověk si mír přeje. Dokonce i oni „chciválkové“ by byli nejraději, aby nesmyslná válka na Ukrajině skončila, přestali umírat nevinní lidé, nemuseli jsme posílat zbraně za miliardy jako podporu Ukrajiny a ušetřené peníze jsme mohli investovat například do vzdělání, zdravotnictví, nebo infrastruktury. Také by se nám tu uvolnily byty po ukrajinských uprchlících, vrátili dělníci na stavby a rozjel mezinárodní obchod s Ukrajinou.
Ona je idea míru moc pěkná věc, jenže v podání, jaké nabízí Trump, potažmo i Babiš, není etické jej Ukrajině podsouvat. Dokud mají alespoň někteří Ukrajinci vůli se bránit, je morální povinností slušných lidí je v tom podporovat, nebo alespoň nezrazovat. Proč je tedy důležité podporovat Ukrajinu v jejím odboji a ihned, za každou cenu, nenastolit tolik kýžený mír? Protože tím bychom se dostali do stavu, kdy viník nebude vůbec nijak potrestán. Rusko v takovém případě nabyde dojmu, že pro příště postačí vrhnout svou vojenskou sílu na nějaký suverénní stát, chvíli ho bombardovat, a jeho kus si prostě urvat. A to za snahy západních politiků neeskalovat konflikt a chránit životy. Je takové neeskalování správné? Rozhodně není, poněvadž takovým stylem by se skutečně za několik let mohl neeskalovat konflikt v Portugalsku. A my bychom byli uprchlíky v USA, což v současnosti není žádné terno, anebo bychom se stali ruskými občany, což je snad ještě horší.
Dalším neméně důležitým odkazem podpory válčící Ukrajiny je gesto lidem, kteří již v bojích padli. Tím, že bychom chtěli válku ukončit za každou cenu, bychom jim, respektive jejich pozůstalým vyslali signál, že padli naprosto zbytečně a marně. Že smrt jejich blízkých je nám natolik lhostejná, že jsme se rozhodli ušetřit naše peněženky a odevzdat část území, kvůli kterému proteklo tolik krve, do rukou toho, kdo si ho jednoduše uchvátí.
Ona ta válka je věc příšerná. I kdyby Rusové bojovali sebevíc čestně, tedy jen na frontě a civilní obyvatelstvo by ušetřili, stále by na té frontě zabíjeli ukrajinské muže, velmi často povolané z civilu. Čistě teoreticky, když uvážíme nějaké odhady, že Rusů padlo od začátku války zhruba 300 tisíc, pak při odhadech ztrát Ukrajinců 1:6 bylo zmařeno téměř 50 tisíc Ukrajinských životů. A Trump s Babišem nyní chtějí, aby těchto 50 tisíc vyhaslých duší zemřelo jen kvůli nějakému statusu quo. Mezi těmito mrtvými je například jméno Vitalij Skakun. Ukrajinský ženista, který se na začátku války rozhodl dobrovolně obětovat, aby zastavil kolonu Ruských tanků postupujících od Krymu. Chceme, aby jeho oběť byla naprosto zbytečná, když si přejeme mír za každou cenu? A chceme, aby byla zbytečná oběť dalších 60 tisíc lidí padlých na frontě při obraně své země? Zeptejme se raději příbuzných než politiků.
K tomu, zdali mají Ukrajinští muži chuť umírat na frontě, se musíme zeptat přímo jich samotných, nikoliv jinde žijících ukrajinských uprchlíků, nikoliv ukrajinských civilistů, nikoliv ukrajinských politiků a už vůbec ne politiků cizích. Ať už má Trump sebevětší moc, ať už se rozhodne nepomáhat napadené zemi, stále by měl ctít právo slabšího se bránit, pokud v sobě má ještě kousek slušnosti. Ne mu diktovat, za jakých podmínek má podepisovat příměří. A jeho přitakávači, kteří si na válečném i diplomatickém konfliktu přihřívají svou předvolební polívčičku, by měli raději mlčet a nechat rozhodovat ty, kterých se to týká.
