Článek
Anketa
Mezi lidmi je jejich chování víceméně normální. Říkáme mu prostě „syslení“. A někteří to dělají úplně normálně. Název prepper je odvozený od anglického prepare, čili připravit se. Jsou to takoví lidé, kteří se prostě a jednoduše připravují na horší časy. Na ulici nemáme šanci je poznat. Jejich vzhled ani chování se vůbec nijak nevymyká dalším lidem, které běžně potkáme v MHD nebo na ulici. Můžou jít v obleku, ale i v maskáčích. Hodně z nich má batoh, moderně nazývaný EDC (everyday carry).
Co je cílem prepperů? Jak jsem psal výše, je to snaha připravit se na horší časy, ať už to je globální epidemie, hladomor, válka, přírodní katastrofa, blackout, nebo naprostá apokalypsa způsobená jadernou válkou, pádem meteoritu, nebo příletem mimozemšťanů. A to všechno v různé míře. Každý prepper se připravuje jinak, i když některé vzorce chování se opakují. Někdo si nechá vybudovat na zahradě podzemní bunkr s filtrem na vodu i vzduch a s obývákem zařízeným tak jak ho máme doma i my. Někdo si zařídí sklep, a někomu stačí jen skříň plná užitečných věcí. Hlavním cílem je prostě přežít za každou cenu, co zrovna situace dovolí.
Preppeři logicky hromadí věci teď, když k nim mají přístup. Protože pak už by mohlo být pozdě. V době, kdy si v krámu můžete nakoupit konzervy, kdy v lékárně běžně dostanete léky a v drogerii základní hygienu, je dobré si je obstarat. Většina z toho vydrží opravdu dlouho. A až nastane nějaký výpadek, který my jsme poměrně nedávno zažili s útokem Covidu-19, budete připraveni. A věřte tomu, že pro preppery byla celosvětová pandemie mutace chřipky většinou „brnkačka,“ protože jsou připraveni na daleko horší scénáře. Většina prepperů třeba sáhla do svých zásob, a v době, kdy my jsme ručně šili látkové roušky, oni nosili kvalitní respirátory. Ty jsme poté mohli koupit za nemalý peníz (protože poptávka dalece převyšovala nabídku). Oni si je předtím nakoupili třeba i 10× levněji. A platí to i pro léky. Když dnes půjdete pro prášky na horečku, dostanete je za běžnou cenu. Ale jak by asi ta cena, a především dostupnost, vypadala v době, když by zase přišla nějaká španělská chřipka? Aneb je dobré být připraven.
Co všechno prepper hromadí? Záleží na tom, jak moc chce být připraven, kolik tomu věnuje energie a kolik do toho vloží peněz. Logicky daleko lépe může být připraven někdo, kdo má vlastní dům se zahradou a sklepem, než někdo, kdo žije v paneláku. Základ, co je potřeba mít doma, i v tom paneláku, je voda. Podle pravidla tří (tj. 3 minuty bez vzduchu, 3 hodiny v extrémním počasí, 3 dny bez vody a 3 týdny bez jídla) bez ní moc dlouho nepřežijeme. A že to nemusí být realita vzdálená, nám ukázala válka na Ukrajině. Dobrý prepper má zásoby a k tomu ještě vodní filtr. Jídlo se dá nakoupit v plechovkách. Už to chce pak doma nějaký systém, kdy je třeba plechovky rotovat, tedy spotřebovávat ty staré a doplňovat novými. Ale dobře poslouží i vakuově balená rýže, těstoviny a další trvanlivé potraviny. A o tom, jak je jídlo důležité, bychom se pak mohli přesvědčit, až přijde opravdový hlad. Drtivá většina z nás jej nezná. Údajně se dostaví zhruba za 3 dny, když člověk nejí. Do té doby je to prý jen chuť k jídlu. Ono z těch zásob můžete vyžít i v době, kdy třeba máte běžnou chřipku a necítíte se na nákup, případně vás překvapí zavřený obchod, protože je státní svátek.
Důležitá je i hygiena. Tedy preppeři mají doma navíc i nějaké to mýdlo, šampon (údajně taky naprosto luxusní věc, kterou doceníte, až když ho nemáte), desinfekci. To proto, že se tím logicky předchází vzniku chorob. To nás učili už ve školce. A poslední, co chcete v extrémní situaci, je chytit nějakého bacila. Ruku v ruce s tím kráčí lékárnička. Postačí základní výbava z auta doplněná o nějaké léky (na horečku, bolest, střevní potíže, alergii…). Ten, kdo to tak trochu přehání by si ale v klidu mohl doma založit nemocnici, protože jeho lékárnička se sotva vejde do batohu a najdete v ní opravdu všechno myslitelné, co může nemocnému a zraněnému pomoci. Patří sem třeba i výše zmíněné respirátory.
Lidé jsou různí (naštěstí) a to platí pochopitelně i o prepperech. Někteří se na nejistou budoucnost připravují dokonce tak, že vlastní zbrojní průkaz a zbraně. Nechtějí páchat násilí, chtějí jen být připravení se proti násilí bránit. Někomu stačí pro tyto případy chodit na kurzy sebeobrany nebo nějaký bojový sport. Další zase raději sází na bezkonfliktní uplácení třeba alkoholem nebo cigaretami.
Pro správného preppera není důležité jen materiální zabezpečení, ale především znalosti. Ne nadarmo je hodně prepperů zároveň skauty, instruktory přežití, trampy nebo jak se moderně říká hikery. Jsou to lidé, kteří rádi tráví čas v přírodě a ví, jak se na týden sbalit do oblasti, kde není civilizace. Vědí, co je v batohu zbytečné, ale také vědí, co by jim tam mohlo chybět. Jejich znalosti přírody jsou v této oblasti poměrně zásadní. Vědět, kde najít civilizaci, kde může být voda, jak si obstarat potravu, případně jak se maskovat, jak se vyhnout konfliktu s nebezpečnými zvířaty (včetně lidí), jak poznat sever. Takové rozdělání ohně bez zapalovače nebo sirek dá víc práce, než by jeden čekal. Zkoušeli jste to někdy?
Takže shrnuto. Je třeba se prepperů nějak obávat, hledět na ně skrz prsty? Oni jsou jen ti, kdo chtějí přežít. A patrně to nejděsivější na nich bude onen moderní název, který spoustě lidem zní přinejmenším divně. Jenže prepper byl ve své době de facto každý, kdo u sebe nosil KPZku (krabičku poslední záchrany). Byli tito kluci divní? Ne, jen chtěli být připravení. Stejně jako dnešní preppeři, kteří vám kolikrát spíše pomůžou, než aby vám škodili.
Ostatně prepperství je v dnešní době poměrně dost v kurzu, o čemž svědčí oblíbenost různých survival kurzů, včetně letních táborů pro děti, nebo i poměrně oblíbená televizní soutěž.
Zdroje a další informace:
http://www.prepper.cz/
Webová stránka Rigad
Webová stránka Prepperova Chata
John Wiseman, SAS - Příručka jak přežít, Svojtka & Co 2004
