Článek
Politika je tu s námi již od doby prvních civilizací. Za prvního politika bychom mohli považovat Enmerkara, děda mnohem více známého Gilgameše. Poněvadž chce-li někdo být vládcem, v tomto případě králem Uruku, musí nějakým způsobem politikařit. Politika je pojmenována podle řeckého politiké techné – tedy správa obce, tedy je více než jasné, že v době antického Řecka byla politika běžnou součástí formy vlády i obyčejných životů. Samozřejmě od pradávna se politikařilo i v jiných končinách světa, kde můžeme mluvit o nějaké forma civilizace, tedy především ve starověké Číně a Indii.
Co provázelo politiku celou historií? Nejspíše nějaká idea, konzistentnost a snaha protlačit své zájmy do popředí. Antičtí Římští vládci politikařili stejně jako středověcí králové a papežové. Mnohdy velmi nevybíravým způsobem. V průběhu dějin byla sepsána politická díla, jakési návody pro politiky jako například Machiavelliho Vladař. Avšak co můžeme pozorovat téměř vždy, skutečně vždy byli politici poměrně čitelní v tom, co od nich mohli ostatní očekávat. Čitelným politikem byl i Adolf Hitler, který svou ideou Velkého Německa žil až do konce a to, že rozpoutá druhou světovou válku, mohli všichni očekávat. Víceméně předvídatelný byl i Stalin, o němž se vědělo, že čas od času nechá pročistit své blízké okolí a že Sovětský svaz vždy povede svou železnou pěstí. A čitelný je i Putin, od něhož všichni očekávají imperiální ambice a snahu o obnovu SSSR. Nyní již naprosto neskrývanou.
Máme tu i politiky demokratické, kteří si budují svou ideu, povětšinou zakotvenou do západního světa, snahy o odzbrojení a mezinárodní spolupráci. Směřování takové Francie, Německa i Anglie je dlouhou dobu stále konstantní. I politika komunistické Číny je čitelná. Zkrátka od celého světa jsme věděli, co čekat. Jenže pak se něco muselo zvrtnout.
Přišlo druhé volební období Donalda Trumpa. V prvním období byl prezidentem poněkud zvláštním a excentrickým, ale v druhém období se rozjel naplno. Stal se jakýmsi generátorem náhodných rozhodnutí. Nyní otevíráme každé ráno noviny s obavou, co se Trump rozhodl zase obrátit naruby. Zatlačí na Evropu ohledně nesmyslně vysokých výdajů na armádu? Nebo na nás uvalí cla? Případně cla zase bude rušit? Nebo nechá vypnout radary americkým stíhačkám, aby se z nich stala bezcenná letadla? Ani nejzkušenější politici nyní nemají zdání, jak s Donaldem Trumpem jednat a jak docílit nějaké shody. Zkrátka se v jeho hlavě zrodí nějaký nápad a ten okamžitě přenese do platného rozhodnutí, zdá se, že bez rozmyšlení a porady s odborníky. A že platné rozhodnutí prezidenta nejsilnějšího státu má dalekosáhlé dopady, je naprosto jasné.
Trump s sebou do Bílého domu přivedl i dalšího nevyzpytatelného člověka, Elona Muska. U něj jsme byli zvyklí, že čas od času vyprodukoval nějaký tweet, který byl jako z jiného vesmíru, a tím spustil lavinu událostí. Do této doby na to trpěli především majitelé různých akcií, případně navázané firmy. Nyní ale nikým nevolený Musk sedí v Bílém domě a vládne stejně jako Donald Trump. A chaotická náhodná rozhodnutí provádí i on. Tu se rozhodně Ukrajině vypnout Starlink (nebo nakonec nevypne? Kdo ví…) , tu zase vyháže spoustu loajálních státních zaměstnanců. Anebo omylem zruší opatření proti nebezpečné nakažlivé nemoci. Případně se mu daří odhalovat nejstarší lidi na světě nebo být nejlepší v počítačových hrách. Zkrátka nyní se Elon Musk rozjel nevídaným tempem a zároveň nepředvídatelnými směry. Býval generátorem náhodných prohlášení a nyní je generátorem náhodných opatření.
Ale nás v České republice nemohou jen tak zaskočit. My totiž už delší dobu máme Andreje Babiše, který je známý jako generátor náhodných slov. To vždy, když jej někdo „přepadne“ s dotazem, na který nebyl předem připraven. V tu chvíli se spustí směs náhodně poskládaných slovíček říznutých slovenštinou. A stejně jako zkušený student se Babiš snaží převést hovor na téma, které má naučené, tedy na Fialovu bídu, případně Kalouska. Naštěstí politicky víme, co od Babiše máme čekat. Ale generováním náhodných slov se zařadil mezi takzvané „náhodně generující“ politiky. A mimochodem, o Babišovi se říká, že je demoverzí Donalda Trumpa. Což minimálně náhodným generováním sedí. Ovšem naštěstí (zatím) jen slovně. Někdo by pak mohl namítnout, že Babiš je zároveň generátorem náhodných slibů. Pravdu by ale neměl, neboť Babišovy sliby se vždy opírají o to, co by lidové masy chtěly slyšet a o to, co mu přinese politické body.
Čekají na nás v budoucnosti i nějací další náhodně generující politici? Nebo se jen nacházíme zrovna v bublině, která možná někdy bude považována za historickou anomálii, kdy se svět zbláznil? Lidé holt mají rádi jistoty a zrovna náhodně generovaná politika mezi ně nepatří.
