Článek
Spojené státy jsou dnes odpovědné za 40 % mezinárodního exportu zbraňových systémů a pokročilých obranných technologií. Dále dodávají software, služby a nakoupené vybavení pravidelně aktualizují o nejnovější výdobytky moderní techniky. Obranný průmysl není postavený jen na ceně, ale také na spolehlivosti dodavatele a geopolitickém dění, kdy budete samozřejmě klíčové technologie raději nakupovat od spojenců než od nepřátel, kteří by vám je prodali i levněji.
Relevantní zdroje jako americký Forbes, ale i ukrajinský RBC Ukraine informovaly o ochromení radarů a detekce pohybu nepřátel v amerických strojích F-16, které nedodávaly pouze Spojené státy, ale také evropští spojenci Ukrajiny.
Tento krok je bezprecedentní a ukazuje šílenství americké administrativy, která překračuje všechny nepřekročitelné hranice včetně ochromení svého spojence jen aby dosáhla svého. Vzdálené přerušení funkcí zbraňových a obranných systémů bude mít dalekosáhlé důsledky a trpět bude zejména obranný průmysl Spojených států, na jehož služby se po dnešku není možné spolehnout.
Ukrajinské stíhačky přestaly detekovat nepřátelské objekty
Ukrajina je spojenecká země USA, které jí roky podporovaly v jejím boji za svobodu proti ruským vojskům, která podnikla neospravedlnitelnou invazi. Už tak bezprecedentní přerušení sdílení zpravodajských informací bylo dnes doplněno o přímý zásah do vojenských strojů, respektive do funkcí některých systémů.
Podle zpráv zpravodajských serverů přerušily Spojené státy funkce rušiček, radarů a detektorů nepřátelských objektů, čímž de facto letouny ochromily a vystavily je nebezpečí sestřelení. Na ukrajinském bojišti totiž letadla neslouží jako stroje do první linie, nýbrž tvoří sekundární protiletadlovou obranu - sestřelují řízené střely, drony a shazují klouzavé pumy desítky kilometrů od frontové linie. Protiletecká obrana Ruska i Ukrajiny dosahuje takové úrovně, že letadla v první linii trpí krátkou životností.
Stroj po zásahu administrativy USA nevidí přilétající objekty, není schopen detekovat své cíle a také se neumí bránit proti sestřelení. Piloti tak nemohou vzlétnout, riziko ztráty života i cenného stroje je příliš vysoké - Ukrajina má stíhaček příliš málo. Kromě možného ohrožení životů pilotů i ukrajinské obranyschopnosti má ale krok Spojených států další, mnohem dlouhodobější důsledky.
Spojeným státům se po dnešním zásahu již nedá věřit. Jakékoli stroje nebo software užívaný v armádě je potenciálním nebezpečím - šílený prezident jej kdykoli může nechat vypnout a americká demokracie mu to umožní. Spojenců USA v očekávání nákladných nákupů z minulých let je přitom velké množství.
Izrael, Polsko, Turecko a ČR - rozmyslí si své nákupy?
Společnost Lockheed Martin, která software a zařízení včasné detekce pro stroje F-16 vyvíjí dodává i stíhačky F-35, raketomety HIMARS a dalších mnoho zbraňových systémů, které využívají evropské armády i další spojenci USA Asii - například Turecko, Jižní Korea a Israel.
Polsko nakoupilo systémů HIMARS dokonce 486. Přijde Donald Trump a ochromí je, nebudou-li Poláci plnit jeho vůli? Po dnešku už to není nemožné. Co Česká Republika a její nákup strojů F-35. Přijde český premiér do Bílého domu v nepadnoucím obleku a stroje budou druhý den nefunkční? Po dnešku už to není nemožné.
Vývoj situace nesledují pozorně jen Ukrajinci a jejich spojenci, kterým jde o sílu bránící se oběti agrese. Kroky Spojených států sledují také jiné státy závislé na americkém zbrojním průmyslu - zdaleka ne všichni podporují bránící se Ukrajinu. I ti znejistěli, situace Ukrajinců se může přihodit i jim a v klíčový moment nechce ani nikdo z nich být vydíratelný šíleným americkým prezidentem.
Dopady rozhodnutí pozitivně pocítí evropský průmysl
Už dnes Ukrajinci přemýšlí o náhradním řešení. Jako nejvhodnější náhrada amerických strojů se jeví francouzské stíhačky Mirage 2000, ty sice nedosahují kvalit nejnovějších amerických F-35, starší F-16 ale nahradit zvládnou. Francouzi již přislíbili instalaci nejnovějších detekčních systémů pro ukrajinské obránce a krok již nese svá ovoce. Ukrajinci dne 7. března 2025 poprvé zveřejnili, že francouzský stroj sestřelil ruské řízené střely mířící na území Ukrajiny.
Zatím je ale nutné konstatovat, že některé americké systémy jsou pro Ukrajince nenahraditelné. Právě toho využívá Donald Trump ve své misi donutit ukrajinské obránce přistoupit na jeho podmínky. Evropa musí dohnat technologické i průmyslové manko aby dohnala kapacity Spojených států.
Evropské zbrojní kapacity jsou stále nedostačující. Každý den ale americký prezident a jeho administrativa udělají něco, čím potvrdí nutnost do evropské obranyschopnosti masivně investovat. I ve stínu dnešních událostí není otázkou, zda má Evropa investovat do své obrany, nýbrž jak proces co nejvíce urychlit a přesměrovat technologické i lidské kapacity do tak potřebné obrany evropského území. Díky Donaldu Trumpovi se tento maraton proměnil ve sprint a po jeho posledním zásahu si můžeme být jistí, že americké zbrojovky již nebudou vnímány jako spolehliví partneři, natož spojenci.
