Okamura znovu vyváděl. Komu odešlo 26 380 814 korun z účtů SPD?

Jak se postavit k politikovi, který skrývá příjemce financí určených na volební kampaň? Tuto otázku si po dnešním článku musí položit voliči SPD, kteří zasílali hnutí Tomia Okamury dary, aby napravil situace v České republice a odmítl diktát Bruselu, zatímco horoval za větší transparentnost a přímou odvolatelnost politiků v lidovém referendu. Hnutí SPD podpořily desítky firem i občanů a jistě desítky firem a stovky občanů očekávaly i adekvátně transparentní financování volební kampaně hnutí SPD, protože se to samé hnutí zasazuje o transparentnost na straně médií, politiků i neziskových organizací.

Dnešní text je osobní, což vysvětlím v jeho samotném závěru. Je mi to však lhostejné. Účty napojené na hnutí SPD a Stačilo! urputně sdílely mé články o Petru Hladíkovi, čímž si vyhrazuji právo výzvy, aby stejně urputně sdílely i dnešní text. Nyní si čtenáři mohou položit otázku - dali by politici SPD prostor k vyjádření novinářům nenáviděných médií typu Seznam Zprávy, Novinky nebo Deníku N? Těžko, vystřelili by veškeré pomyslné náboje a zasáhli citlivá místa bez jakékoli etiky, morálky nebo odvěkých pravidel, jen aby zneškodnili své protivníky.

Tak pojďme hrát tuto hru bez pravidel. Jen upozorňuji, že jsem jako autor odpovědný za veškerá zveřejněná fakta a protistrana mne může kdykoli žalovat skrze takzvanou předběžnou výzvu k odstranění obsahu nebo žalobou k ochraně osobnosti. Existují i jiné typy adekvátních žalob, mohu být jako autor žalován za poškození dobrého jména nebo by mne teoreticky mohl Tomio Okamura žalovat i za vzniklou újmu, pokud by ovšem byl schopen takovou újmu prokázat.

Jsem však v právních věcech, bohužel, poněkud zběhlý. Pokud by hnutí SPD požadovalo stažení dnešního textu, musí při dokazování odhalit i relevantní transakce spojené s převody, které hodlám rozkrýt a popsat. Jsem přesvědčen, že Tomio Okamura o tuto transparentnost, v rozporu se svými proklamacemi, zájem mít nebude, čímž nepotěším svého právního zástupce, který se již jistě těšil na fakturované hodiny, přičemž by jen byť jediná hodina značně převýšila jakoukoli monetizaci dnešního textu.

Tomio Okamura horuje za transparentnost na všech úrovních státní správy. Rád by odvolával úředníky, soudce nebo dokonce i volené zástupce skrze lidová referenda. Kdyby měl dostatečný mandát, zpochybnil by i členství v Evropské unii, kterou sám často kritizuji a v NATO, což by přímo ohrozilo mezinárodní ukotvení České republiky.

Jaké důvody Okamura zmiňuje? Evropská unie nás podle předsedy hnutí SPD okrádá a dedikuje prostředky na nesmylné agendy, zatímco by je Tomio Okamura využil podle vlastních slov lépe. Podobný příběh líčí současný předseda SPD i u NATO, které je podle četných osobností jeho hnutí, jmenovat lze Radima Fialu, jen prostředek Američanů, skrze který vyvádějí finance do vlastního zbrojního průmyslu.

Je tedy čas se ptát, jak hospodaří s financemi samotné hnutí SPD. Pro tento případ využiji data Úřadu pro dohled nad hospodařeném politických stran (UDH). Konkrétně jde o snadno dostupné účetnictví hnutí Tomia Okamury předložené k veřejné kontrole. V tomto záznamu však existují značně zajímavé položky. Největším příjemcem financí v rámci kampaně pro volby do Poslanecké sněmovny byla firma Praha Na Vlastní oči s.r.o, jejímž vlastníkem je Vítězslav Novák, neúspěšný kandidát SPD do Poslanecké sněmovny i do místního zastupitelstva Prahy. Kandidoval do Poslanecké sněmovny za hnutí SPD a ačkoliv o sobě tvrdí, že je právník, užívá titul Bc. a jeho diplomová práce není k nalezení v jakékoli veřejně dostupné databázi. U členů hnutí SPD však nejde o nic neobvyklého, problémy s prodejem titulů měl i Jan Hrnčíř a jím zastupovaná univerzita byla dokonce vyškrtnuta ze seznamu institucí oprávněných tituly udělovat.

Pražský kolega Tomia Okamury však na sítích sdílel značně explicitní příspěvky. V tom níže uvedeném se pokouší prokázat, že Petr Fiala, Zdeněk Hřib, Vít Rakušan a Ivan Bartoš hajlovali.

Novákova firma Praha Na Vlastní oči ale sídlí v panelovém domě na adrese Heydukova 896/11, Praha - Libeň a nevykazuje jakoukoli činnost. Nyní doložím několik výřezů z veřejně dostupných účetních závěrek, abych svou tezi v následujícím textu náležitě odůvodnil.

Byl to ale Vítězslav Novák, pražský straník Tomia Okamury, kdo na říjnové volební kampani vydělal nejvíce peněz. Podle výkazů předložených Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran byla právě firma Praha Na Vlastní Oči s.r.o. největším příjemcem peněz hnutí SPD a podle relevantních výkazů Okamurova hnutí také lvím podílem přispěla k nejhoršímu výsledku SPD za uplynulých 8 let.

Výřezy výše pochází z volebního účetnictví SPD, které je hnutí povinno předkládat ke kontrole Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a je veřejně dostupné. Firma Praha Na Vlastní Oči s.r.o. Vítězslava Nováka je zdaleka největším příjemcem financí určených na kampaň hnutí Tomia Okamury pro volby do Poslanecké sněmovny a společnost inkasovala celkem 26 380 814 korun, tedy více než marketingové agentury hnutí STAN, hnutí ANO nebo ODS, které jsou ale v oboru hodnoceny značně lépe než neznámá společnost Vítězslava Nováka z panelového domu, která nezaměstnává ani vlastního zakladatele.

Nyní je třeba se ptát. Je skutečně Vítězslav Novák se svou firmou oním geniálním a na tuzemské poměry nejlépe hodnoceným marketingovým stratégem, který svou cenou předčí i marketéry hnutí STAN nebo hnutí ANO? Andřej Babiš již jistě tiše závidí, ale odpověď se může skrývat i jinde. Pokud byla firma Praha Na Vlastní Oči pouhým prostředníkem, stojí za hnutím SPD někdo jiný a druhá hypotéza je snad ještě více alarmující. Vzhledem k nastrčení nečinné a objektivně nefunkční firmy do role největšího příjemce financí hnutí SPD existuje i možnost, že byly peníze vyváděny zcela účelově, v souladu s taktikou, jakou Tomio Okamura využil již v minulosti, když čerpal finance z hnutí Úsvit přímé demokracie.

Porušil Tomio Okamura vyváděním financí z hnutí SPD skrze firmu vlastního spolustraníka zákon? To musí rozhodnout tuzemské soudy, ale zatajení skutečného příjemce financí nebo neodpovědné nakládání se svěřeným majetkem může naplňovat skutkovou podstatu trestného činu podle zákona č. 40/2009 Sb. v níže uvedeném znění.

V českém právním rámci ale existuje důležité právní vakuum. Aby byl Tomio Okamura usvědčen z vyvádění prostředků z vlastní strany - dopustil-li se takového jednání - je třeba, aby jej z takového jednání obvinil dárce SPD, ať už skrze právnickou či fyzickou osobu.

Jen využití pomyslného bílého koně v podobě Vítězslava Nováka trestné není a takové konání český právní řád, bohužel, umožňuje. Pokud byl tedy skutečný příjemce financí schován za prázdnou schránkou Vítězslava Nováka a kolega Tomia Okamury posloužil pouze jako peněžní průtokový ohřívač, trestné jednání neexistuje. Z celkových 61 milionů utracených za kampaň hnutí SPD v letošních sněmovních volbách však ve schránce jménem Praha Na Vlastní Oči s.r.o., která předtím nevykazovala žádnou činnost, zaparkovalo celkem 26 380 814 korun a zejména příznivci hnutí SPD by se měli ptát, kde tyto peníze skončily. Příjemcem mohl být marketingový expert v pozadí, který svou identitu nechtěl spojit s hnutím SPD, nebo se také mohl opakovat známý scénář z hnutí Úsvit přímé demokracie, kde prostředky partaje končily na účtu samotného Okamury.

Je třeba se předsedy Poslanecké sněmovny ptát, což přímo navazuje na další odstavce mého dnešního textu, jejichž význam je v současnosti důležitější než kdy jindy.

Mám tu výhodu, že díky svému podnikání znám existující recepty daňové optimalizace stejně, jako tyto postupy zřejmě zná i Tomio Okamura. Existuje nepřehledná šedá zóna mezi ilegálním a zákonným jednáním, stejně jako existuje obdobná hranice mezi dotazy novinářů a hospodářské kriminálky. Novináři smí sdělovat podložená fakta a nesmí se uchýlit k pomluvám či nepravdivým tvrzením, takové jednání je postihováno zákonem a jakmile k němu dojde, jakákoli redakce text raději stáhne a publikuje omluvu, než aby čelila soudnímu sporu.

Dnešní popis finančních toků hnutí SPD je přesně tou šedou zónou, kde se mísí zákonnost s účelovostí a transakce nelze jednoznačně pojmenovat jako ilegální, ale ani jako legální. Já ale nejsem novinář, proto popisuji fakta bez jakékoli následné investigace a konfrontace samotného předsedy hnutí SPD. Nemusím se řídit novinářskou etikou a redakčními kodexy, stačí mi napsat pravdu. Hraju bez pravidel a pobývám v šedé zóně, stejně jako Tomio Okamura.

Kdo ale můj dnešní text pomyslně dotáhne do konce, když budou relevantní novináři zdiskreditováni a označeni za škůdce, příživníky a Bůh ví, co ještě? Také mám s některými články problém a ano, kdybych je psal sám, napíšu je jinak. Tato oprávněná kritika některých počinů českých redakcí však nedává politikům důvod k jejich plošné diskreditaci. Mám ten luxus, že se nemusím vystavovat na tiskových konferencích a čelit nenávisti politiků, což by jistě reportéři rozličných redakcí taktéž ocenili. Oni ale odvádí tu nepříjemnou a často nevděčnou práci - pátrají po detailech, čmuchají za oponou moci a odhalují fakta často dříve, než by si jich kdy všimly orgány činné v trestním řízení.

Politici novináře rozhodně nemají v lásce a stejně je tomu i u významných podnikatelů, kterým tito často podstatně hůře placení lidé lezou do zelí. Nikdo si nepřeje být vystaven mediálním reflektorům a ti, kteří dotyčné před reflektory postaví, za své činy nesou i adekvátní právní a reputační odpovědnost. Pověst si je možné zničit jen jednou a pro skutečně nadané novináře je tisíckrát jednodušší přejít na druhou stranu a stát se členy marketingových týmů politiků či podnikatelů, než ve své skromně honorované práci pokračovat.

Nikdo není dokonalý, dokonce ani média. Bez nich ale budeme vydáni politikům napospas a takový vývoj se rozhodně nedá označit za pozitivní, natož pak přínosný pro budoucnost nás všech. Když se média změní na hlásné trouby nekriticky tlumočených názorů představitelů moci, kdo zůstane, aby napadal integritu, zpochybňoval činy a konfrontoval volené zástupce?

A tak ctěným žurnalistům házím vypasenou kost. Volební finance Tomia Okamury totiž nedávají smysl a největší částky směřují k falešnému právníkovi Vítězslavu Novákovi, jehož titul není v dostupných databázích k nalezení, jehož firma sídlí v paneláku a jehož podnikatelská minulost je kulantně řečeno diskutabilní. Hnutí SPD se profiluje jako hlídací pes demokracie, transparentnosti a finančních toků, zejména pak u neziskových organizací a médií.

Kde tedy skončilo 26 380 814 korun z kampaně Tomia Okamury? Snad na tuto otázku získáme dostatečně důvěryhodnou odpověď. Postarat se o to mohou lidé, kterými předseda hnutí SPD pohrdá a které pravidelně znevažuje, ačkoli jsou to právě novináři, jejichž práce je pro dohled nad skutečnými motivacemi politiků zcela zásadní.

Dovětek autora

Dříve jsem vždy na závěr psal, že kvalitní texty nevznikají ze vzduchu. Je tomu skutečně tak a ještě více to platí u textů unikátních, které popisují dnešní svět reálně a pragmaticky. Toto úsilí je vzácné a autoři, kteří by se na témata dívali objektivně či nezaujatě, pomalu mizí ze světa konzumujícího informace, které bez přidané hodnoty publikum pouze ubezpečí ve vlastních světonázorech. Pokud Vás text zaujal a  hodnotu v něm spatřujete, podpořte mne komentářem, ať už negativním či pozitivním, sdílením, nebo také i přímo finančně, protože již nic, ani tento text, nevzniká bez nákladů v podobě času, znalostí a úsilí. Kritiky mohu ubezpečit, že se svou tvorbou již brzy skončím a než se tak stane, pokusím se, aby mé články byly zpracováním, tématy, ale i kvalitou skutečně unikátní, nebo se tomuto cíli alespoň maximálně přiblížily.