Článek
Když jsem byl mladý, připadala mně jóga jako pasivní nauka, která není pro mě. Potřebu tělesného pohybu jsem uspokojoval tenisem, cyklistikou, basketem a lyžováním. O duchovním rozměru jógy jsem neměl ani ponětí. V osmdesátých letech minulého století mnoho informací o józe nebylo a já měl smůlu, že jsem potkal pár asketických jogínů, kteří mně nepřipadali úplně normální. Civět několik hodin na kliku u dveří mně přišlo divné (Dháraná).
Jóga, pocházející z Indie, kombinuje fyzické, mentální a duchovní cvičení. Zahrnuje různé pozice (asány), dechová cvičení (Pránájáma) a meditaci. Snižuje stres, úzkost, zlepšuje fyzickou kondici i spánek. Podle dostupných údajů dnes jógu cvičí asi 300 milionů lidí po celém světě. Na výběr je více než sto odlišných postupů, tradičních i moderních, kterým se lze věnovat z pohodlí domova. Jóga se zdá být univerzálním cvičením pro každého, bez ohledu na věk a zdravotní stav. Jóga je cesta, která vede k objevování vnitřní podstaty člověka a vnímavým může poskytnout odpověď na otázku „Kdo jsem a proč jsem tady“. Abych nebyl příliš romantický, jóga mě překvapila i prakticky. Když jsem v minulosti zahrál čtyři sety tenisu, nemohl jsem se druhý den zvednout z postele. Všechno mě bolelo. Kombinace s jógou měla zázračné účinky. Zřejmě jsem při ní procvičoval jiné „netenisové“ svaly, a tak jsem se cítil svěží i po hře. Podobně by asi pomohly i masáže a řádné rozcvičení před hrou. Duchovní rozměr jógy se smyslem pro kázeň a klid je ovšem docela dobrý bonus. Jóga posiluje páteřní svaly a zlepšuje postoj těla, mírní bolesti zad. U lidí s artrózou poskytuje úlevu od bolesti a ztuhlosti kloubů. Kromě toho má jóga snižuje krevní tlak a podporuje funkci kardiovaskulárního systému. Prodlužuje délku života. Tak proč to nezkusit?
První kniha o tom, jak cvičit jógu v ČSSR, vyšla v roce 1968 (Nakladatelství Olympia). Autor André Van Lysebeth získal své znalosti v Dillí. V Bruselu založil Institut jógy, kde vyučoval budoucí evropské instruktory jógy. Dnes lze na internetu a v knihovnách najít o józe stovky článků a publikací.
K oprášení zájmu o jógu mě přivedla před léty při nočním Běhu proti rakovině sličná spoluběžkyně. Během prvních pár kilometrů mi stačila sdělit, že cvičí jógu, Pilates, strečink a taky posiluje. Zkrátka se ráda hýbe a je spokojená, že vypadá pěkně. Pak zmizela daleko vepředu a mně zůstalo přání žít spokojeně jako ona. Bylo by fajn, kdybych s ní vydržel běžet.
Než jsem se indiánským během dostal do cíle, bylo jasné, že pokud chci zůstat fit, musím nejen cvičit a běhat, ale také dodržovat správnou životosprávu. Když se potkají lidé v mém věku, říkají: vypadáš mladě nebo dobře (když to není nic moc). Mně začali říkat, že vypadám mladší. Tak nevím. Asi je to upřímné, protože v penzi už jim jako lékař nejsem nic platný.
Když někdo řekne, že ho nebaví šachy, je to důkaz, že kromě znalosti tahů figur neví o královské hře nic. Řekne-li jiný, že jóga je blbost, pravděpodobně o ní také nic neví, nebo ji ani nechce pochopit. Každý máme jiné zkušenosti, priority, přání. Problém může vzniknout, pokud se fanaticky věnujeme jen šachům nebo józe a ostatní věci v životě nám unikají.
V mládí jsem si s délkou života nedělal starosti. Rok sem, rok tam. Ve stáří je mi každý měsíc dobrý. Chtěl bych všem poradit, ať žijí zdravě, pokud to jde. Moc lidí o mé rady bohužel nestojí.
Použité zdroje
Marie Mihulová, Milan Svoboda, Abeceda jógy, Santal, Praha, 2002
André von Lysbeth, Jóga, Olympia Praha, 1968
