Článek
Nejsem zrovna ranní ptáče, ale přesto se již pár měsíců přidávám ke svému muži a vyrážíme se proběhnout po našem okolí. Obvykle tomu předchází pár nadávek z mých úst, když slyším, jak se mě ptá, jestli jdu tedy s ním nebo se mi nechce. (Jistěže se mi nechce spánek je přece, tak krásná činnost a tolik v ní vynikám! Nezřídka to u nás vypadá jako úvodní znělka Boba a Bobka – králíků z klobouku.)
Můj muž je rozhodně ranní skřivan a vstávání před východem slunce pro něj není žádný problém, to ale ani taková odpolední siesta po obědě a večerní odpadnutí už před devátou.
Já patřím spíše k druhům, u kterých není nejmenší naděje, že by se sami od sebe probudili dříve, než bude venku denní světlo. Nuž, nejsem ani noční sova, takže spolu s denním světlem opouští mě i má energie. Jsem takový netopýr naruby.
I přes tento můj handicap ale vyrážím a říkám si, že to přece musí k něčemu být. Pohyb je zdravý a běh spolu s mou radostí z odpoledních vycházek časem přinese svoje ovoce. (Ach, ten můj bláhový optimismus!)
Jsem natolik odhodlaná, že i můj jídelníček dostal převýchovu, a tak obsahuje hodně zeleniny, bílkovin, zdravé tuky. Všem svým neřestem jsem řekla sbohem, což je nadlidský úkon, protože ta bezedná propast, se kterou žiji do sebe něco cpe od rána do večera a rozhodně se to nedá považovat za zdravý a vyvážený jídelníček. Ovoce je u něj něco, čím se ho zajisté snažím otrávit a zelenina je téměř sprosté slovo.
Když se po prvním měsíci konečně odhodlám vlézt na tu digitální potvoru, a v hlavě se modlím o zázrak, nemůžu věřit svým vlastním očím. Nic! Ani deko! Ta tvrdohlavá deska se prostě ve svém měření nehne ani o píď. Zklamaně slezu a můj výraz jistě přesně zrcadlí to zklamání a frustraci, kterou právě zažívám.
Muž na mě chvílí kouká, pak tam taky vleze a rozzáří se jako vánoční stromeček. „Hele, zhubnul jsem dvě kila!“ A odkráčí ke svým snídaňovým cereáliím. Když se mě ještě ten den, jako už pravidelně zeptá, co bude jako dezert, mám chuť majznout ho pánví od oběda po hlavě.
Později večer, při studiu článků o tom, jak se mužům hubne snadněji, protože mají přirozeně více svalové hmoty, ale ženy mají zase často zdravější jídelníček se už nezmůžu na nic víc než zaplašit své představy o tom, že bych ho udusila polštářem a přikrýt pána tvorstva dekou, protože, jak jinak, zase usnul před devátou u televize.
