Článek
Do Česka jste ze své domoviny odcházeli za lepším. Ve druhé vlně už před válkou. Tehdy většina z vás přišla s málem, mnozí narychlo s ničím. Jste zde, a pokud vidím, pracujete. Leckdy na profesích, které byste doma nedělali, ale vaším cílem je žít normální život v zemi na hony vzdálené ukrajinské nestabilitě, bídě, a permanentní bezvýchodnosti. Přestože jste srdci hodně vázáni ke svým Karpatům nebo černozemi, našli jste si druhý domov, který se k vám chová slušně a vy jste vděčni. Nebýt vás, tak dnes neopravíme dům, nepostavíme silnici nebo cokoliv. Nebýt vašich žen, tak půlka nemocnic může zavřít, o veřejném stravování nemluvě. Vaše pomoc není vidět, ale pokud firma nemá nikoho, kdo vy vzal lopatu nebo umyl hrnce, tak to může zabalit. Všichni Ukrajinci, kteří jste u mě pracovali jste byli positivně naladěni a snaživí. I přestože většina z vás má pohnutý osud, namísto standardního rodinného života.
Před vánočními svátky si znovu vybavuji vaše příběhy. Vasile už zde pracuješ patnáct let na stavbě. V Zakarpatí sis nechal postavit dům, ze kterého ses dnes mohl těšit nebýt války… dokončili ti ho v době ruské invaze. Dům máš, ale nemůžeš v něm bydlet, protože nemůžeš domů, odvedli by tě. Namísto nové nevěsty a rodinného života po patnácti letech dřiny, by tě čekal odvod na frontu. Vlado, ty jsi utekl před válkou a odvodem. Obdivuhodně jsi se adaptoval, obstojně mluvíš česky a máš dvě práce. V Žitomiru máš byt, který možná už ani nemáš. Nevíš co je s kamarády, rodiče nemají internet, občas si zavoláte, když je na vesnici signál. Zbyl ti stesk a osamocení. Chybí ti ženské pohlazení a aspoň náznak perspektivy, že někdy založíš rodinu. Táňo, ty jsi byla v Charkově učitelkou, dnes nevíš, kde jsou tví žáci, jsou-li všichni na živu. Utekla jsi od manžela, který byl Rus. Je ti přes padesát, jsi sama v cizí zemi, učíš se česky. Naše máma tě opravdu potřebovala, když si v září zlomila ruku a nohu. Kdo by se postaral o starého nemocného člověka tak, jako ty?
Stesk a samota provází všechny emigranty bez rozdílu. Vás Ukrajince, kteří jste byli náhle vyrváni z tradičních rodinných svazků, o to více. Je žalostně málo, když jediným pojítkem s bližními je telefon.
Proto vám všem, kteří pracujete a netropíte hlouposti, chci popřát co možná nejdružnější a nejspokojenější vánoční svátky. Aby se splnil váš sen, příští rok skončila válka, a vy se mohli svobodně navracet ke svým, zároveň nadále svobodně vydělávat peníze kde budete chtít, bez strachu o své bližní.
Ještě chvíli vydržte… Все буде добре!
