Článek
České vesnice byly tradičně „oděny“ do bílé vápenné malby s tmavými střechami, pokud byly šindelové, nebo hnědými doškovými. Ráz českých chalup narušil socialistický šedivec, špricové omítání a břízolit. Někteří tenkrát šli cestou klasiky… vápno a tmavohnědý Luxol.
Ažůro na Mladoboleslavsku.
Žluťásek je klasika
Modrá je dobrá.
Úrodné Mladoboleslavsko. Proč sundávat samolepky od výrobce z rámu okna, když to jde i s nimi.
Modrá je dobrá. Toto je dům farmáře úrodného Mladoboleslavska. Normálně by to měl být statek, ale zde to nějak nejde přes jazyk.
Nová generace chtěla ale změnu, a tak kanárek, pomeranč, modrásek, nebo růžovka jsou jakýmsi vyjádřením odporu k socialistické šedi. Snaha o nový vítr do českých zatuchlých obcí se zvrhla v jen další extrém…hysterický výkřik příliš velkého kontrastu.
Kanárek je klasika českých obcí.
Pod Milešovkou. Žluťásek, oprýskanec, černá střecha, červený plech, okna každé jiné. Česká venkovská směs se netýká jen psů.
Barevná skandinávská, italská, portugalská vesnice se v prostředí naší krajiny a navazujících tradic udělat nedá, respektive dá… Ale museli by všichni, což se nestane. I když to vypadá jednoduše, že jako natřeme baráky různými pastelovými barvami a je vymalováno, tak naopak sladit paletu pastelových barev do jednoho kompaktního celku je malířovou invencí. Jen dobře namíchané barvy tvoří celek, který se líbí.
Mělnicko…Modrá je dobrá.
I když někteří architekti umí nakreslit pěkně vypadající rodinný domek, cestu ke kupci si hledá těžko. Lidé reagují unáhleně, nechtějí si nechat poradit. A přehrabovat se množstvím nabídek nebaví každého. Vždyť za dům dáme jen pár milionů a budeme v něm bydlet jen pár desítek let, tak co se párat s nějakým výběrem. Když přijde řeč o barvě fasády, mnozí jí věnují pár minut. Máně se líbí fialová, tak jí tam dejte. A pak? Ouha, fasáda domu se stala tváří majitele.
Podkrkonoší. Tyto dva domy stojí naproti sobě přes silnici. Každý je tváří i duší majitele.
Podkrkonošský pomeranč.
Ozdoba vietnamské večerky už léta nechává obec Mšeno chladnou.
Prodejci fasádních barev jsou víc prodejci než konzultanti. Nechávají výběr fasádních barev na klientech, aniž by upozorňovali na úskalí kdy barva na vzorku 10*10 cm vypadá úplně jinak než na velké stěně.
A obce? Leckde je to stále jak za socíku. Měj si dům, jaký chceš. A stačí dva-tři výrazné domy, aby obci zkazily architektonický koncept. Přístup k obecní estetice je krásně vidět na školkách a školách. Děti každé ráno vítá porce nevkusu. Svítivé barvy v rovnoměrných obrazcích, nebo zvěčnění Večerníčka jim na ranní radosti opravdu nepřidá, ale obec to dokonalo, hodí do kategorie „přijela pouť“.
Identita mnohých obcí se vytratila. Paskvil střídá paskvil.
Jihočeská náves. Když už se fasáda povedla tak to zazdíme mřížkami oken ve zlaté barvě.
Na jihočeské návsi posbírali okna kde se dalo.
Jihočeská náves.
Co kdyby si tady někdo vzpomněl, že chce jiný dům, co by mu asi řekli? Nic, upekli by si ho.
