Článek
Jakkoliv byl vysoko hodnocen dnes jeho rating u ukrajinské inteligence klesl natolik, že si v podstatě přejí, aby už skončil.
Určitě odvedl obrovský kus práce, a jednou mu postavíme pomník v Kyjevě řekla mi Svitlana z Žitomiru. Ale už to přehnal. Do Kurska neměl jít, zbytečně spotřebovává poslední mužskou sílu, jež nám ještě zbyla. Jeho plány jsou nereálné a zbytečné.
S Olehem ze Lvova mluvíme téměř otevřeně. „Zelenskyj slepě poslouchá Západ, a co z toho máme my? Stejně tam na východě žili Rusové, co je nám po nich. Chceme konečně klid. Mně zabila kamaráda raketa, když šel ve Lvově po ulici. Nemáme tady mladé lidi, není, kdo by pracoval. Vše stojí.“
Elina je žena mého bývalého spolupracovníka Jurije, jehož matka byla Ruska a otec Ukrajinec. Už v roce 2009 mi říkal, že neví, kým je a kam patří, jestli před Dněpr, nebo za Dněpr. Elina neví, kde její Jurij vlastně je. Ozývá se pravidelně, ale má moc práce s válkou na to, aby se dostal do Ivano Frankovska. Nadává na celou vládu. Podle ní Západ zneužívá Ukrajinu k pokoření Ruska. Ale zároveň dodává, že na pokoření Ruska se většina Ukrajinců těší. Ztracená území běžného Ukrajince netrápí.
Jevhenij byl můj spolupracovník, bývalý voják. O chystané válce s Ruskem věděl dříve, než Rusové vtrhli na Krym. Pohyboval se ve skupině bývalých důstojníků. Věděli vše, i to, o jaká území se bude bojovat. Když Rusové získali Krym nechal se uznat invalidou. Nasazením v bojích se krásně vyhnul, a protože pracoval v energetice, zajišťuje energetickou bezpečnost. Konkrétně se nevyjadřuje, ale je cítit, že míra úpornosti Zelenského už je dost i pro něj. Že to bude tak krvavé nevěděl nikdo. Jeho častá slova? “......... celou válku".
