Článek
Jako příklad… Dvoutisícové město se spádovými obcemi se jmenuje Mšeno. Místní obchody a restaurace ovládli Vietnamci. Zkuste tam nakupovat.
Nejdřív do potravin. Po té další ochod s ovocem a zeleninou, to je vietnamská parketa. Kvalitní oboje ale šílené ceny. Pak potřebujete do drogerie, což je další obchod naproti náměstí. Řezník je zase úplně jinde, ten už je česká parketa. Takže na nákup ve Mšenu musíte obejít čtyři ochody. Lidé se ptají proč zde COOP nemá prodejnu… No protože jsou tu Vietnamci přece!
Takže Vietnamci se nakvartýrovali s jejich ušmudlanými obchůdky, kde nic nekoupíte do městeček, kde by jinak mohl být čistý, centralizovaný ochod?
Proč jsme nuceni nakupovat ve špinavých, zasmrádlých obchodech s podřadným zbožím, které ani není levnější. Proč obce hyzdí otřesné asijské vývěsky se vkusem kolotočářů. V Provodíně přijdete do Vietnamského obchodu BALA - Potraviny B & Y, kde se při každém otevření dveří ozve „Helou“. Vietnamka sedí za širokým pultem odděleným od zákazníka zažloutlým, poškrábaným plexisklem vyhrabaným z odpadního kontejneru. Když platíte, Vietnamka jen líně zvedne ruku, takže musíte pod nezařízlým, ale ulomeným plexi podlézt, abyste na peníze dosáhli.
Vietnamští prodavači jsou jen pěšáci makající za almužnu na vietnamské bose. Byl jsem ve Vietnamu několikrát a někteří se rádi pochlubili, jaké staví ve své původní domovině luxusní vily. Což jim přeji, pokud jsou schopni něco ze svých zisků vrátit zemi, co jim dala možnost na ty vily vydělávat.
Mimochodem… obchody, do nichž chodí k Vietnamcům Češi by domorodí Vietnamci ve Vietnamu nechodili. Ale Češi chodí… tedy převážně ti, kteří musí mít stále při ruce alkohol, energeťáky, bonbóny, cigarety, zapalovač. Nebo kteří si neumí naplánovat nákup ve městě, a věčně jim doma něco chybí.
Na druhé straně vietnamské restaurace zachraňují Čechy před hladem, protože u nich se dá chutně najíst s velkými porcemi za dobrou cenu. Někde jsou fakt dobří…. třeba ve Vrchlabí nebo Mladoboleslavské Olympii. Jinde, jako například v České Lípě vedle Alberta vaří opravdu otřesně. Tam nechali vařit Vietnamce, které přivezli rovnou ze stavby.
Zatímco český provozovatel obchodu úměrnou část zisku investuje k udržení trendu a kulturního stavu, vietnamské zisky jdou za hranice. Typickým syndromem Vietnamských večerek je sešlost, zaostalost, šetření na všem. Paradoxně za neuvěřitelné skromnosti a píli, sami Vietnamci svými obchody prezentují česká městečka v devadesátkách.
