Článek
Zatímco u starého Mondea jsem byl zvyklý na praktičnost, jednoduché a spolehlivé ovládání i po paměti za jízdy, nové auto mne přinutilo k novým pohybům, ne zrovna příjemným a bezpečným.
Inženýři-designéři obdarovávají auta přehršlí možností, což si nevděční řidiči vysvětlují jako vopruz. V auto Androidu máte tak na výběr, že se vám chce vystoupit, zahodit klíčky, a dojet to vlakem, v němž si bez nervů posedíte i pospíte. Anebo po nastartování začnete ručně vypínat asistenty, ťuk, ťuk, ťuk. Potřebuji jet, ale stojím, protože ťukám. Anebo jedu a ťukám za jízdy. „Co chcete, že jsem mu (jí) přejel nohu, když jsem se soustředil na ťukání“.
Nepochopíte zdvojení tlačítek na displeji a to samé na volantu. Docela nebezpečné. Vezmu to od začátku… Když jsem dělal řidičák v USA tak tam, než jdete ke zkouškám, musíte mít potvrzení od očního, že máte periferní vidění (platí pro stát Washington). Pokud se shledá, že periferní vidění nemáte, můžete řídit auto, ale jako zdravotně omezený. Zároveň vám vystaví soubor pravidel, která jste při řízení bez periferního vidění povinni dodržovat.
A zpět k volantu. Displej mám za jízdy pod čelním sklem, takže jsem schopen periferně vidět dění současně před sklem i na displeji. Po nutnou dobu, kdy periferní vidění používám. Slovo „používám“ je důležité, neboť pokud oči nasměruji pouze na displej, tím periferní vidění vyřazuji a jsem jednou nohou v průseru popřípadě hlavou napasovanou pod právě brzdícím náklaďákem.
Tlačítka na volantu jsou ovšem mimo úhel periferního vidění, a co si budeme povídat, hmatem se správné tlačítko nemusí vždy trefit. Navíc aniž si to uvědomujeme, je hledáme i při otáčení volantem, což vede k zauzlování rukou. Když zmáčkneme sousední tlačítko, začne ta potvora dělat něco jiného, než jsme chtěli, což nás vykolejí a uvede do zmatku ve chvíli, kdy se proti nám v zatáčce okresky vyřítil traktor s hnojem.
Na to, aby auto jezdilo, stíralo, blikalo a plnilo úkoly potřebné pro jízdu, nepotřebuji zase tolik funkcí, ani mraky tlačítek. Nicméně jsem zjistil, že i nová auta mají funkce, které nadchnou. Třeba přepínání světel funguje dokonale. Je konec nočního klik-klak….
Technické vymoženosti neobdivuji. Vyspělá technika je u mne samozřejmostí a jejím posláním by mělo být sloužit, ne obtěžovat. Proto se v ní nerad hrabu, neboť pokud se v ní hrabat musím, tak je to známkou, že není prouživatelsky nastavená. Nehodlám sedět v autě a hodiny zjišťovat co je k čemu. Manuál má 260 stran!!!! Takže si ho budu číst v posteli před spaním? Ne, smířil jsem se s tím, že to auto odjezdím, aniž bych všechny jeho funkce ve skutečnosti poznal, natož využil. Vzkaz technokratům (nejen ve vztahu k autu) nesnažte se uživatele zahltit přehršlí funkcí. V reálném životě to funguje jinak. Jo… ten manuál je jen v elektronické podobě a placený! U auta za milion, od Stellantisu.
